Ablace

, odnětí, snesení;
1. astronomie odpařování, odtrhování částic z povrchu tělesa; 2. geologie, planetologie strhávání povrchové vrstvy materiálu, zvláště u meteoritů a tektitů při průletu atmosférou za vysokých rychlostí; povrchová vrstva vzniklá tavením nebo přemístěním materiálu se označuje jako ablační lem; 3. kosmonautika odtavování nebo sublimace materiálu z povrchu tělesa vracejícího se z vesmíru do atmosféry planety; využívá se pro tepelnou ochranu;
4. lékařství odstranění části těla nebo tkáně.

Ottův slovník naučný: Ablace

Ablace lat., odstranění některé části těla operací chirurgickou. Mluvíme nejen o ablace-i končetin neb jich dílů, nýbrž též o ablaci stvůr chorobných, nádorů a pod., nalézají-li se na povrchu těla, kdežto odstranění nádorů vniterných spíše excisí se nazývá. Peč.

Související hesla