Abravanel Jehuda (Juda) Ebreo Leone

, novoplatónský filozof a praktický lékař. Pocházel ze židovského rodu (nejstarší syn Abravanela Izáka). Působil v Itálii (nejprve v Neapoli, pak v Janově). Proslavil se zejména spisem Dialoghi di amore (Dialogy o lásce), skládajícím se ze tří dialogů mezi Sofií a Filónem. Na podkladě rozsáhlé znalosti novoplatónismu, mytologie, kabaly a arabské filozofie vyzdvihuje lásku jako životní princip všehomíra.

Ottův slovník naučný: Abravanel Jehuda (Juda) Ebreo Leone

Abravanel: Jehúdá, zvaný Leone Hebreo, nejst. syn Isákův, Španěl, opustil r. 1492 svou vlast a odebral se do Neapole, později do Janova; byl výtečným filosofem novoplatonickým, vynálezcem [viz obrázek č. 24. Abraxas] hud. nástroje i praktickým lékařem. Proslavil se hlavně svým spisem Dialoghi di amore skládajícím se ze 3 dialogů mezi Sofií a Filónem, v nichž s důkl. znalostí pramenů sloučil veškeru filosofii novoplat. v celém jejím rozsahu na poč. XVI. st. smoudrostí Sókratovou, s mýthol. symbolikou, kabbálou a s arab. filozofií, učiniv lásku jako životní princip všehomíra středem jej. Byl přel. do lat., franč. a špan. Napsal i Šír (báseň), chvalozpěv na kommentář otce svého k dílu Pirké abót (Průpovědi otců). Srov. Fr. Delitzsch, Leo der He [viz obrázek č. 25. Abraxas] bräer,Charakteristik s.Zeitalters, s.Richtungu. s.Werke (1840) a B. Zimmel, Leo Hebraeus, ein jüdisch.Philosoph der Renaiss. (Breslau 1886). Dk.

Související hesla