Absolutní duch

, v Hegelově filozofii nejvyšší stupeň vývoje ducha, který již prošel stadiem subjektivního ducha (individuální lidské vědomí) i ducha objektivního (právo, morálka, mravnost, rodina, stát). Projevuje se v umění, v náboženství a ve filozofii. Ve stadiu absolutního ducha je dovršen vývoj ideje, která předtím prošla stadiem abstraktního myšlení (logika) přes sebeodcizení v přírodě až k sebeuvědomění (duch) prostřednictvím lidského rozumu.

Související hesla