Absolutní hudba

, termín hudební estetiky 19. stol. (E. Hanslick), vztahující se k instrumentální hudbě kladený do protikladu k programní hudbě. Absolutní hudba se podle tohoto pojetí obrací k posluchači pouze prostředky specificky hudebními, tedy bez spojení se slovem nebo s mimohudební asociací (programem).

Ottův slovník naučný: Absolutní hudba

Absolutní hudba, hudba o sobě, naprostá, beze vztahů k ostatním uměnám, zejména tedy ne komponovaná na slova. V užším smyslu v moderním názvosloví, co hudba jediné naprostými hudebními představami vznikající a se zabývající, jest a. h. protiva hudby programmové, která vzniká z určitých básnických představ. Chv.