Adhezní řízení

viz řízení adhezní

Ottův slovník naučný: Adhezní řízení

Adhaesní řízení . Tu čásť řízení trestního, jejímž obsahem jest jednání a rozhodování o nárocích soukromoprávných, z činu trestného vzešlých, nazýváme adhaesním (přípojným) řdhaesním. Původ svůj vzalo a. ř. v doktrině a praxi obecného práva německého, odkudž pojato i ve mnohá zákonodárství partikulární. V Rakousku zavedeno řádem tr. z r. 1850, jehož zásady ve hlavní věci podržel i nyn. ř. tr. z r. 1873. Dle $. 4. dotčeného zákona mají nároky soukromoprávné, z činu trestného vzešlé, k návrhu škodujícího v řízení trestním spolu býti vyřízeny, ač není-li potřebí dalšího provedení a nevidí-li se z té příčiny býti nezbytným, aby takové pohledávání bylo odkázáno na pořad práva soukromého (před soud civilní). Předmětem adhaesního ř. mohou býti soukromoprávné nároky všeho druhu, nejen majetkové, ale i rodinné; zejména nárok o náhradu škody ($$. 365., 369. ř. tr.), nárok, aby nějaké právní jednání nebo nějaký právní poměr byly prohlášeny za neplatné, vyjímajíc jediné nárok na neplatnost manželství ($. 371.). Podmínkou, za jakou a. ř. může se konati, jest, že ten, komu bylo činem tr. v právech ublíženo, právě za provedením dotčených svých nároků k řízení tr. se připojil a stal se tak soukromým účastníkem (sr. ř. tr. $$. 4., 47., 260, čís. 5., 365. odst. 2.). Rozhodnouti o pohledávání soukromém soud tr. může jen tehdá, když obžalovaný byl odsouzen ($$. 260. čís. 5. a 366.) a také výsledky samého řízení trestního jeví se býti dostatečnými, aby dle nich mohlo takové rozhodnutí býti učiněno; jinak soud trestní musil by odkázati soukromého účastníka na pořad práva soukromého ($$. 4. a 366.). Na tuto cestu soukromý účastník může ostatně nastoupiti i tehdá, když nechce spokojiti se náhradou od soudu trestního mu přiřčenou ($. 372.). Forma adhaesního řdhaesní, zejména co se týče vedení důkazu, uvažování průvodních výsledků atd., jest úplně táž jako v řízení trestním vůbec. Skončeno jest a. ř. nálezem soudu trestního o soukromém pohledávání. Jestliže takový nález nabyl právní moci, lze žádati za exekuci, rovněž 1 za jeho změnu pro nově nalezené průvody i za zrušení exekuce pro později nastalé skutečnosti, při soudě civilním ($$. 373. a 374.). – Kromě vlastního adhaesního řdhaesní přísluší také soudu trestnímu, aby činil některá opatření ve příčině věcí pocházejících z činu trestného. Způsob 1 podmínky těch opatření jsou rozdílny podlé toho, zdali vlastník věci, t. j. ten, kdo dle pravděpodobnosti za jejího vlastníka může býti pokládán, jest znám čili nic. V onom případě má věc vlastníkovi býti vrácena, v tomto má býti zařízeno, čeho třeba, aby vlastník byl vypátrán. Jen prvé z obou dotčených opatření lze pokládati za vlastní rozhodnutí o nárocích soukromoprávných, při čemž i podmínky srovnávají se vcelku s těmi, jež platí v adhaesním řdhaesní ($$. 375.-379.). Adhaesnímu řdhaesní podobno jest zařízení práva francouzského (čl. 3. fr. ř. tr.), dle něhož může s veřejnou trestní obžalobou býti spojena žaloba soukromá, civilní (action civile), tak že obě jsou předmětem téhož společného řízení před soudem trestním. Podati i provésti takovou soukromou žalobu jest tu zcela zůstaveno tomu, kdo nároku soukromého se domáhá (partie civile). – Nynější německý řád tr z roku 1877 nepřijal adhaesního řdhaesní; z části však podobný účel vypIňuje tu t. zv. vedlejší žaloba (Nebenklage), kterouž dle $. 443. může podati také ten, komu dle zákonů trestních přísluší právo na pokutu (Busse). – Rovněž neznámo jest a. ř. právu anglickému, kteréž jen dovoluje soudu trestnímu, aby nařídil vrácení věcí ukradených, zpronevěřených nebo podvodem nabytých. rch.