Agrippa z Nettesheimu

, německý lékař, filozof a humanista, předchůdce renesančního hermetismu. V práci De occulta philosophia (O skryté filozofii) spojil přírodní filozofii s křesťanským platónismem a magií; přírodní síly pramení ze „světové duše“ a lze je ovládnout tajnou magií. Později napsal ostrou satiru na vědění své doby.

Ottův slovník naučný: Agrippa z Nettesheimu

Agrippa: Agrippa Henrich Kornelius z Nettesheimu, vyhlášený kosmosof XVI. století, narodil se r. 1486 v Kolíně n. R., kdež i na universitě studoval. Vedl život velmi nestálý. Založil r. 1506 v Paříži tajný spolek theosofistů, 1508 co voják účastnil se války ve Španělích, rok po tom přednášel v Dôle v Burgundsku o kabbalistických spisech Reuchlinových, po krátkém pobytu v Londýně uchýlil se do Kolína a přednášel tam o věcech theologických. A tak neustále bydliště i zaměstnání měně byl činným co vojín, co filosof i theolog; 1515 na bojišti pasován jest na rytíře a téhož roku dosáhl povýšení na doktora lékařství i obojího práva. Na to účinkoval co syndik města Met, co lékař ve Freiburce ve Švýcarech, co životní lékař Louisy Bourbonské 1524, jejíž přízně však brzy pozbyl. Po dalším mnohém zmítání žil na sklonku života svého v Grenoblu, kdež †r. 1535. Lékařské spisy jeho, v nichž popisuje mor i léčení jeho, nemají valné ceny. Ve filosofických pracích hledí učení kabbaly s růz. nými jinými disciplinami sloučiti. Kniha De vanitate scientiarum jest duchaplná, učená satira, pessimistické rozvedení známého Vanitas vanitatum. Tímto, jakož i druhým spisem svým De occulta philosophia jeví se býti rozhodným skeptikem, ač mnohdy sám nedůsledným bývá; kdežto na př. v tomto díle astrologii zastává. v knize De Vanitate ji zavrhuje. Životopis jeho vydal 1856 Morley Henry, The life of Henry Cornelius Agrippa von Nettesheim, Doctor and Knight, commonly known as a Magician. In two volumes. Londýn 1856. Peč.

Související hesla