Akceptor

, příjemce;
1. fyzika a) příměs (cizí atom) v polovodiči, působící poruchu v jeho krystalové mřížce. Akceptor na sebe váže elektron, tím vzniká volná díra. Vlivem akceptoru tedy vzniká polovodič typu P. Pro základní polovodič germanium a křemík se jako akceptory používají např. bor, indium a gallium; b) centrum, které lze excitovat přenosem energie od donoru;
2. chemie částice, která přijímá a) při redoxních dějích elektron; b) při protolytických dějích proton; c) při vzniku koordinační vazby sdílí s donorem elektronový pár.

Související hesla