Albuquerque Affonso de

, portugalský dobyvatel. 1509 – 15 místokrál v Indii. V roce 1510 dobyl Gou, 1511 Malakku. Prozkoumal jižní Arábii, zmocnil se ostrova Sokotry, 1513 neúspěšně dobýval Aden. Jeho výboje provázené kolonizací měly zásadní význam pro portugalskou koloniální expanzi v Asii.

Ottův slovník naučný: Albuquerque Affonso de

zAlbuquerque: Affonso d'A, slavný vojevůdce portugalský (*1453 v Alhandře, severozáp. od Lisabonu – †1515 v Indii). S rodinou královskou illegitimně jsa spřízněn byl vychován na dvoře krále Alfonsa V. a účastnil se záhy bojů portugalských na pobřeží africkém; r. 1480 táhl s vojskem vypraveným na pomoc neapolskému králi Ferdinandovi proti Turkům, vyznamenal se u Otranta, a r. 1503 poprvé vypraven byl se strýcem svým Franciskem d'A do Indie. Po některých bojích s panovníkem kalikutským, vedených ve prospěch krále kočínského, vrátil se r. 1504 s hojným nákladem do Lisabonu odchýliv se tehdy od obyčejné zajížďky k Melindě a zaměřiv kratší cestou přímo k Mozambiku. R. 1506 svěřeno mu 5 korábů válečných, aby křižoval na pobřeží africkém i arabském a zabraňoval obchodním lodím egyptským východ z Rudého moře a přístup k Perskému zálivu. Společně s Tristáem da Cunha zmocnil se ostrova Sokotory a založiv tam tvrz San Miguel, potom dílem podrobil, dílem zničil r. 1507 bohatá města na pobřeží arabském mezi mysy Rás Mesandum a Rás el Hadd, Kurjat, Maskat Sohár, Chórfakkán, kteráž byla nemilou soutěží obchodu portugalského v Indii. Ale o skalnatý ostrov Ormuz, jenž jest klíčem k zálivu perskému, marně se pokoušel dvojí výpravou. Byv zatím od krále jmenován generálním kapitánem a governadorem v Indii odplul na pobřeží malabarské, ale velitelství dosáhl teprve r. 1509 po delších sporech s dosavadním místokrálem Franciskem d'Almeida, když byl Fernăo Coutinho s výslovným rozkazem královským o změně vojevůdců do Indie se dostavil. Počátek správy jeho v Indii byl nešťastný; r. 1510 poražen byl u Kalikutu a nedlouho na to před Goou. kdež sám utrpěl těžké poranění. Ale pozdraviv se zmocnil se ještě téhož r. Goe, r. 1511 Malakky a se sousedními státy Siamem, Pegu, malajským i knížaty na Sumatře a Javě vešel ve styky obchodní. Jenom s královstvím Ačínským na Sumatře a s říší Arakánskou v dnešní Birmě zůstalo nepřátelství. Čásť loďstva jeho. pod Antoniem d'Abreu vypravená dále na východ, objevila ostrovy Molucké. Na zpáteční cestě do Indie r. 1512 ztroskotala se Aovi loď na pobřeží Sumatry, při čemž A přišel nejen o všecky své poklady, ale též o zápisky, které si činil na výpravách. On sám jedva životem vyvázl. Na neustálé doléhání královo podnikl r. 1513 novou výpravu k pobřeží arabskému, pokusil se s nezdarem o Aden, veplul do Rudého moře a pronikl až k ostrovu Kamaranu. R. 1515 vzdal se mu konečně i ostrov Ormuz bez krveprolití. Užívaje chytře náboženských sporů mezi šiitskými Peršany a sunitskými Araby spřátelil se A i s persk. šáhem Ismáílem, který mu zabezpečil nerušené držení Ormuzu. Pobývaje zde onemocněl úplavicí a na radu lékařů vrátil se do Indie. Na pobřeží omanském dověděl se, že Lopo Soarez, jeden z úhlavních odpůrců jeho, ustanoven byl velitelem v Indii; podařiloť se konečně nepřátelům jeho u dvora královského, že úspěšnou činnost Aovu uvedli u nedůvěřivého krále Emanuele v podezření, jako by směřovala k zařízení neodvislého panství v Indii. Zpráva o nevděku králově otřásla zdravím Aovým, již jinak dosti rozrušeným, tak. že zemřel na zpáteční cestě na lodi před přístavem gojským. Pohřben byl v Goi a teprve r. 1566 kosti jeho převezeny jsou do vlasti a v Lisaboně pochovány. A byl bez odporu největším z vojevůdců portugalských v Indii a nejzpůsobilejším trvale upevniti v Indii vliv portugalský, kterýž smrtí jeho značně ochromen jest. Jsa rovně spravedliv k Portugalcům i k Indům požíval pro lidumilnou vládu u obou velké vážnosti, a hrob jeho stal se domorodcům místem poutnickým. p.

Související hesla