Alchymie

, od raného středověku do 18. stol. označení pro pokusnou činnost s přírodními látkami, zvláště přeměnu prvků a získání elixíru mládí; původním cílem „Velkého díla" (Opus Magnum) alchymistů byla duchovní dokonalost v lidech a ve vesmíru. Alchymie vznikla v Egyptě (též v Indii a Číně; viz též nej-tan, waj-tan), odkud se přes Španělsko rozšířila prostřednictvím Arabů do Evropy. V Čechách dosáhla vrcholu začátkem 17. stol. za Rudolfa II. Poznatky středověkých alchymistů obsaženy např. v dílech Gebera (9. stol.), Alberta Magna a Rogera Bacona. Protože alchymisté poznali, popsali a připravili řadu nových látek a užívali originální metody, je alchymie od 19. stol. pokládána za předchůdkyni moderní chemie; přispěla též k rozvoji empirických věd (chemie, lékařství, metalurgie). Dnes je v alchymii opět hledán její esoterní, obrazný, symbolický a psychologický význam. Viz též kámen mudrců, nauky hermetické, transmutace alchymistická.

Související hesla