Algeciras

, přístavní a lázeňské město v jižním Španělsku u Gibraltarského průlivu; 104 000 obyvatel (1995). Zpracování korku a dovážené ropy, trajekty do španělské Ceuty v severním Maroku. – Založeno Římany za Augusta. 711 dobyto Araby (východisko maurského dobývání Španělska). V letech 845 a 859 dobyto Normany, 1369 zničeno granadskými Maury; obnoveno 1704 španělskými uprchlíky z Gibraltaru. V roce 1906 se zde konala algeciraská konference.

Ottův slovník naučný: Algeciras

Algeciras, Algeziras (arab. al-džezíra, ostrov), okresní město ve špan. prov. cadizské (v Andalusii), na záp. pobřeží zálivu t. jm. (Bahia de Algeciras), naproti Gibraltaru, místo přívětivé a pěkně stavěné, někdy též »Starý Gibraltar« zvané, sídlo generálního a námořnického velitele pohraničného okresu proti Gibraltaru (Campo de S. Roque a C. de Gibr.), s dosti dobrým přístavem, jenž jest stanicí středomořského loďstva španělského opevněn jsa několika pevnůstkami; provozuje čilý obchod pobřežní a má 12.465 obyv. (1878). Nemajíc žádné vody pramenité zásobuje se pitnou vodou po dlouhém vodovodu. Vyváží se odtud uhlí a měď. Algeciras byla prvním místem, k němuž r. 711 Arabové přistali, a drželi je až do r. 1344, kdy v březnu po dvacetiměsíčním obléhání dobyl ho Alfons XI. Roku 1801 svedeny zde dvě námořní bitvy: v první 6. čce zvítězili Francouzi, v druhé dne 12. čce Angličané. Dodatky Má 12.778 ob. (1897). Od 16. led. do 7. dub. 1906 konala se tu za předsednictví vév. z Almodovaru konference zástupců států v záležitosti marocké. Súčastněny byly Francie, Španělsko, Portugalsko, Anglie,-Italie, Rakousko-Uhersko, Rusko, Švédsko, Nizozemsko, Belgie, Spojené Obce sev.-amer., kdežto Norsko projevilo předem svůj souhlas. Zastoupeny byly tedy všechny státy, které se účastnily konference madridské r. 1880. Po delších debattách, při nichž zástupce rakousko-uherský horlivě se ujímal delegáta německého, skoro úplně osamoceného, sjednána byla otázka mezinárodni policie v ten smysl, že instruktory šerifské policie budou v Tetuánu a Aráiši (el-Aríši, Laraši) španělští důstojníci, v Tangeru a Casablance španělští a francouzstí a v Rabstu, Mazaganu, Safí a Mogadoru francouzští důstojnící. Tyto úmluvy mají platnost na pět let. V otázce bankovní obdržela Francie místo své dosavadní přednosti tři podíly, ostatní mocnosti po jednom podílu. Nad bankou bdí censoři stanovení Anglickou, Francouzskou, Německou říšskou a Španělskou bankou. Do celního výboru vysílaji po jednom zástupci sultán, státní banka a diplomatické sbory v Tangeru. Ostatní jednání týkalo se otázek podružných, na př. půjčky, veřejných prací, němec. kabelu a pod. Ve smyslu této konference zakročila Francie v létě r. 1907 při krveprolití v Casablance vojensky, kdežto Španělsko nejevilo valné chuti míchati se do sporů marockých. V březnu 1908 prolétla zpráva, že Francie bude žádati o zrušení ustanovení konference algeciraské.

Související hesla