Altán

, italsky altana, z latinského altus – vysoký, vysoko položený; zděný věžovitý útvar na střeše domu otevřený arkádami nebo častěji okny. Termín altán se přenesl i na drobné zahradní architektury, které poskytovaly vyhlídku do krajiny, později na zahradní besídku.

Ottův slovník naučný: Altán

Altán (z ital. altana) jest menší, zcela aneb částečně uzavřená místnost, buď co výstupek v hořejších patrech domu, aneb o sobě v zahradě, na kopci atd. umístěná, která sloužiti má k užívání čerstvého vzduchu aneb vyhlídky po okolí. Na zámcích letních, zahradních a lázeňských domech zřizují se altány buď co kryté terrassy, aneb se zvláštními sloupy podpírají. Altány v zahradách neb na výšinách postavené slují též besídkami a jsou ponejvíce ze dřeva ozdobně zbudovány. F-er.

Související hesla