Amur

, hraniční řeka mezi Ruskem a Čínou, přes Amurský liman ústí do Ochotského moře. Vzniká soutokem řek Šilka a Arguň; délka od jejich soutoku 2 864 km, celková délka 4 416 km, průtok 10 800 m3/s. Hlavní přítoky Zeja, Bureja, Arguň, Sungari, Ussuri. Napájen převážně monzunovými dešti. Každoroční povodně s tzv. „ledochodem".

Ottův slovník naučný: Amur

Amur, nejsevernější ze tří asijských veletoků vlévajících vody své do Velikého okeánu. Číňané a Mandžuové jmenují jej Kuen-tong, Mongolové Kara-turan, Tunguzové přenášejí na celý tok jeho název Šilka. Vzpomenuté pojmenování čínské a mandžuské vztahuje se vlastně na Amur od ústí Sungari a na tuto řeku, kterou pokládají Číňané i Mandžuové za vlastní pramen Amuru. Rusové a s nimi celý svět vědecký pokládají za prameny jeho Šilku s Arguní. Šilka povstává stokem Ononu a Ingody. Obě tyto řeky vyvěrají v hornatině Daurské: ona na svahu jihových. v pohoří Kentejském, tato na straně sev.-záp. Onon pramení na území čínském, hranice ruské překročí pod 49° s. š. a přijav říčku Akšu. stává se splavným i pro větší lodi; minuv potom hornatinu Daurskou v oblouku, spojuje se u města Gorodiščenskoje s Ingodou tekoucí proudem prudkým a mající mnoho ostrůvkův i peřejů. Povaha tato přechází na spojenou Šilku. pročež není splavna pro velké lodi, ale rychle mohutní, přijímajíc s levé strany Nerču, mnoho zlatonosných potoků s Jablonného hřbetu, řeku Černou a Gorbici, odkudž řečiště se šíří a plavba usnadňuje. Při 53° 20' s. š. a 121° 40' v. d. Gr. stéká se pod městem Usť-Strělkou Šilka s Arguní. Pravý počátek této řeky tvoří Kailar (Chailar), jenž vyvěrá na západním úbočí pohoří Chinganského (Gom-me-dšan) a teče brzy řečištěm hlubokým s mnohými záhyby mezi břehy skalnatými, brzy rovinou ve směru celkem záp. Blíže hranic ruských nad Abagalujem obrací se tok velkým obloukem na sev.-vých. již pode jménem Arguně a odtud tvoří hranici ruskočínskou; u Curuchatuje točí se na ssvých., kterýžto směr celkem již zachovává až ke spojení se Šilkou. Se hřbetu Chinganského na východě a s Čerčinského na západě přijímá Arguň množství přítoků: v pravo největší jsou Mergen (do Chailara) a Gan, v levo Uroz a zlatonosný Gasimur. Kromě toho jest Arguň v hydrografickém spojení s Kerulenem a Ursunem, z kterýchžto řek první, vznikající na již. svahu hor Kentejských, po dlouhém toku vlévá se do již. kouta jezera Dalajského, druhá, odtok jezera Puirského, do něhož teče s hor Chinganských řeka Chal-cha-gól, padá do Dalaje se strany východní; z jezera pak Dalai čili Kulun táhne se k ohybu Arguně přirozený jakýsi průplav (nazývaný od Rusů Mutná), kterým za veliké vody obrací se čásť vodstva této řeky k jezeru, kdežto odtud množství ryb dostává se do řečiště argunského.Hned od stoku Šilky s Arguní jest Amur tokem mohutným o šířce 468 m a hloubce 6,40 m, hornaté břehy však zužují na trati od UsťStrělky až k Albazinu koryto jeho podobné v těch místech rokli; od Albazinu, kdež má šířku pouze 400 m, uvolňuje se řečiště Amuru, který rozlévá se tam v několik ramen tvoře mnoho ostrovů. Sagajanské útesy donucují potom Amur opustiti dosavadní směr východní a obrátiti se na jjvých., což jest počátek velikého oblouku sahajícího od 53° s. š. na jih ke 47 1/2° s. š. a pak na sever zase k 53° s. š. Břehy amurské od útesů zmíněných jsou střídavě-rovné a hornaté, posléze pod ústím řeky Kumary vstupuje Amur v nížinu; šířka jeho, obnášející při stoku s jmenovanou řekou 800 m, roste na 1600 m (pod Ajgunem). V nížině otáčí se Amur směrem jihových., pak prorývá se valně stísněn v délce 170 km pohořím Burejským, jež minuv směrem jižním, přichází znovu do nížiny, rozlévá se v ramena a otáčí se při 47° s. š. k východu. Od největšího přítoku svého Sungari nabývá Amur. směru sev.vých., kterýž podržuje až k 51 1/2° s. š. (k jezeru Kizi). Na dráze této ještě jednou tísněn jest horami Stříbrnými (Munku-honko) s levé, pohořím Boki s pravé strany; v nížině zhusta rozlévá se v ramena; kde teče jedním proudem, mívá přes 3000 m šířky a pod horami Stříbrnými dokonce 10.000 m. Nad hladinu řeky čnějí 3-7 m vysoko četné ostrovy; mohutný proud řeky ničí je, ale nové opět nanáší, jež ku podivu záhy pokryjí se rostlinstvem. U Marijinska přibližuje se Amur prostřednictvím jezera Kisi k moři na 3 míle, dospívá ho však teprve ohybem 40 mil dlouhým. V místech těch zajisté tvoříval Amur veliké jezero, dokud vody neprolomily si cesty pohořím Tatarským (Sichota-Alin); zbytky jeho jsou jmenované již jezero Kizi, pak Kada a Iome, vesměs na pravém, Udail (Ugdil) a mnoho menších jezírek na levém břehu. V nejdolejší části svého toku ztrácí takřka Amur povahu řeky; břehy jeho jsou od sebe ve vzdálenosti téměř nedohledné a neustávající vítr zdvihá na něm vlny ohromné. Od Nikolajevska tvoří Amur široký, ale poměrně mělký líman, kterým ústí do průlivu Tatarského (53° s. š. a 141° v. d.) mezi mysem Tebachem na severu a mysem Pronge na jihu, působě tu mnoho písčin. Spád Amuru i pramenů jeho jest plavbě velmi přízniv; hladina Ingody u City jest 538 m nad mořem, Ononu u Cindantska 580 m, Šilky u Nerčinska 444 m, u Gorbice 373 m, Arguně u Chailaru 572, kdežto výška hladiny Amuru již u Blagověščenska obnáší pouze 64 m. Znamenitou výhodou jest dále veliké bohatství vod. V skutku pak jest Amur po celé délce své od Usť-Strělky až po své ústí splavným; lodi s ponorem 1 1/2 m mohou plouti po řece vzhůru až k ústí Seje, lodi s ponorem 0,6 m až po stok Šilky s Arguní, za veliké vody po Šilce a Ingodě až k Citě; o lepší splavnosti Ononu již učiněna zmínka. Plavba člunem po řece dolů trvá 50 dní, vzhůru 100 dní. parníky plují po proudu 20 dní, proti němu 30 dní. R. 1861 bylo na řece již 14 parníků. počet jejich roste rok od roku; nejvíce však užívá se velikých, dřevěných člunův o nosnosti 25 tun. Venjukov počítá jen ruský podíl na splavné síti amurské na 7000 km, podíl čínský bude také velmi značný. Pohříchu lze těžiti ze splavnosti jeho jen krátký čas: býváť u Nikolajevska od konce září do polou května pokryt ledem, líman sám jest prost ledu vždy teprve koncem května; v Marijinsku bývá řeka zamrzlá průměrně 175 dní (od počátku listopadu do počátku května), v Chabarovce (při 48° s. š.) schází led již koncem dubna; přítok amurský Seja zamrzne obyčejně již ve 2. polovici října. Důležitější přítoky Amuru (od stoku Šilky s Arguní) jsou na levém břehu: Amasar, Oldoj, Seja (čili Zeja), Bureja (NiomanBura), Uňma Kur, Gorin (spojený s jezerem Evoronským) a Amguň (s odtokem jezera Čikčagirského); největší z nich jest Seja; na pravém břehu: Albazicha (čili Emuri), Kumara, Gornaja, Ui, Sungari, Ussuri, Dondon a Chur (č. Uchungari); z těchto nejmohutnější jest Sungari, největší přítok Amuru vůbec, a Ussuri. - Amur s přítoky svými zaujímá poříčí 2,037.000 km2, ohrazené na sev.-záp. Jablonným, na sev. Stanovým hřbetem, na jihových. Bílými horami (Šan-Alin), na vých. Tatarským pohořím (Sichota-Alin); na jihu jest ohraničení méně určité, totiž sev. okraj pouště Gobi, díl hřbetu Chinganského a některé jeho odnože. Ruské břehy Amuru jsou zalidněny chudě, čínské však velmi hustě a vynikají kulturou nad ony.-Přímá délka řeky od vrchoviska Ononu měří 2300 km (od pramene Arguně: 1460 km), vývoj: 4700 km (od Arguně: 3050 km); rovná se tedy Amur vývojem téměř Jeniseji a valně převyšuje největší veletok evropský Volhu (jejíž vývoj = 3688 km a poříčí = 1,339.700 km2). Koll.

Související hesla