Antarktida

, Antarktis – pevnina (původně součást Gondwany) rozkládající se kolem jižního pólu v jihopolární oblasti; 13, 2 mil. km2 (tj. 8,8 % souše na Zemi). Do Antarktidy se hluboce zařezávají okrajová moře Tichého oceánu (Amundsenovo a Rossovo moře) a Atlantského oceánu (Weddellovo moře), omývá ji též Indický oceán. Téměř 99 % plochy Antarktidy je pokryto pevninským ledovcem, jehož objem 24, 9 mil. km3 představuje kolem 80 % světových zásob sladké vody. Šelfové ledovce lemují kolem 60 % pobřeží. Stálé vodní toky v Antarktidě neexistují. Nejvyšším bodem je Vinson Massif (4 897 m n. m.), další významnou horou činná sopka Mt. Erebus (4 023 m n. m.). Průměrná nadmořská výška dosahuje asi 2 300 m; Antarktida je nejvyšší ze všech kontinentů. – Podnebí Antarktidy je drsné polární, větrné, střední roční teplota kolem –56 °C (na pobřeží kolem –10 °C), absolutní minimum –89,2 °C (21. 7. 1983) na bývalé sovětské vědeckovýzkumné stanici Vostok. Roční nejvyšší úhrn srážek kolem 700 mm (převážně sněhové). – Rostlinstvo (mechy, lišejníky) pouze v nezaledněných a chráněných místech, omezený počet živočišných druhů. – Na jižním pólu poprvé stanul Nor R. Amundsen 15. 12. 1911. Trvale žijící obyvatelstvo zde není, pouze členové vědeckovýzkumných stanic. Antarktida podléhá zvláštnímu právnímu režimu založenému Smlouvou o Antarktidě z 1. 12. 1959, uzavřenou ve Washingtonu 12 státy, které v té době rozvíjely v Antarktidě výzkumnou činnost. Do současnosti k ní přistoupilo 27 dalších států včetně ČR. Smlouva dovoluje využívat Antarktidu jen pro mírové účely a vytváří z ní plně demilitarizovanou oblast; stanovila svobodu vědeckého výzkumu a formy mezinárodní spolupráce za tímto účelem. S cílem chránit životní prostředí Antarktidy uzavřeny další smlouvy, zejména Úmluva o uchování mořských živých zdrojů z roku 1980, Úmluva o nerostných zdrojích Antarktidy z 1988 a Protokol o ochraně životního prostředí Antarktidy z 1991.

Související hesla