Antiochos I. Sótér (Spasitel)

, syrský panovník ze seleukovské dynastie, vládl od 281 př. n. l.; syn Seleuka I. Od roku 294 př. n. l. správce tzv. horních satrapií a spoluregent, 281 – 261 př. n. l vládl sám. Porazil Kelty (Galaty), kteří pronikli do Malé Asie (proto nazýván Sotér, zachránce), marně však bojoval o ovládnutí Sýrie.

Ottův slovník naučný: Antiochos I. Sótér (Spasitel)

Antiochos Sótér (Eωτηρ, t. j. ochránce), druhý král syrský (281 – 261 př. Kr. ), syn Seleuka I. Nikatora a sogdské kněžny Apamy, nar. r. 323, zasnoubil se po svolení otcově s macechou svou Stratonikou, dcerou Démétria Poliorkéta, načež ustanoven za vladaře východních krajin, hellénismem posud nedotčených a ozdoben hodností královskou. Když Seleukos roku 281 př. Kr. vypravil se do Makedonie, odevzdal Antiochovi zplna vládu obrovské své říše. Přes veškery obrovské zdroje své říše nedovedl Antiochos ubrániti se návalům sousedů; hlavní toho příčina byla v řeckých způsobech, výlučně do správy státní zaváděných, které mezi lidem podrobeným a kastou panujících Řekův i Makedonů činily propast nepřestupnou. Také vojsko Antiochovo doplňovalo se výhradně ze žoldnéřstva řeckého. Se dvou stran bylo třeba Antiochovi hájiti říše: proti Ptolemaiovcům v Syrii a proti hroznému vpádu Keltů, kteří po r. 277 Menší Asii v poušť měnili. Pomocí slonů podařilo se mu poraziti Kelty na hlavu, kteří odtud spokojili se sídly na vrchovisku řeky Sangaria. Méně šťasten byl proti Egyptu; spolčenec jeho Antigonos Gonatas porazil sice loďstvo egyptské u ostrova Koa, nicméně nedovedl Antiochos zabrániti, aby z Pergama Filetairos a po něm Eumenés I. nezaložili nové říše v Malé Asii. Antiochos zemřel v Efesu r. 261 znova se chystaje do boje proti Keltům. Pšk.

Související hesla