Antiromán

, osobitý typ románové tvorby sedmi francouzských spisovatelů, kteří zhruba od 1. poloviny 50. let 20. stol. zastávali názor, že klasický román (zejména balzakovského typu) se už přežil a jeho způsob rozvíjení příběhů už nemůže postihnout novou skutečnost a nového člověka v ní. Odmítali románový děj i postavy, skutečnost zúžili na popis věcí a jevů bez příčinné souvislosti a časové následnosti, to znamená, že příběh se neodvíjel chronologicky ani logicky, každý detail popisu mohl být východiskem k dalšímu příběhu. Hlavními představiteli jsou zejm. A. Robbe-Grillet, N. Sarrautová, M. Butor, C. Simon. Tuto metodu přijali i další autoři, např. M. Durasová, z českých pak V. Linhartová. Viz též nový román.

Související hesla