Apeninský poloostrov

, poloostrov v jižní Evropě, obklopený na západě Ligurským a Tyrhénským mořem, na jihu Jónským mořem a na východě Jaderským mořem. Na severu Pádská nížina. Messinský průliv na jihu odděluje Apeninský poloostrov od Sicílie a Otrantský průliv na jihovýchodě od Balkánského poloostrova. Čtvrtý největší poloostrov Evropy. Délka 1 000 km a šířka v průměru 150 km. Středem Apeninského poloostrova se táhne horská soustava Apenin. Nížiny pouze na pobřeží při ústí řek, místy bažinaté (např. okolí Tibery). Nejvyšší bod Apeninského poloostrova Corno Grande (2 914 m n. m.) v masívu Gran Sasso. Při západním pobřeží nesouvislé pásmo aktivních i vyhaslých sopek, které na jihu přechází na Sicílii (sopka Etna). Pobřeží je málo členité (nejznámější poloostrovy Kalabrijský, Salentinský a Garganský, zálivy Tarentský a Neapolský). Od Neapolského zálivu k jihu pobřeží skalnaté. V historické době je doloženo kolísání mořské hladiny. Při západním pobřeží Elba, Ischia, Capri a Liparské ostrovy. Řeky krátké, s průtokovými maximy na podzim a v zimě. Největší řeky Tibera a Arno. Jezera krasová, lagunová, kráterová a tektonická. Středomořské podnebí s horkými a suchými léty a mírnou, vlhkou zimou. Srážek dostatek (západní svahy až 2 000 mm), ale jsou nerovnoměrně rozděleny. Vysoký výpar, proto je často sucho. Některé řeky v létě vysychají. Horké suché letní větry z Afriky (scirocco). Původně na Apeninském poloostrově byly husté lesy, v současnosti uměle vysazované. Původní porosty nahradila křovinatá macchie. Velcí savci většinou vyhynuli.

Související hesla