Apologie

, obrana, obhajoba;
1. antická obhajovací řeč u soudu;
2. literatura dílo napsané za účelem obhajoby vlastního jednání a názorů (Apologie Karla Staršího ze Žerotína) nebo jako obrana obecných kulturních a společenských hodnot (Balbínova obrana českého jazyka);
3. teologie žánr náboženské křesťanské literatury, zaměřený na obhajobu jednotlivých článků víry. Viz též apologetika.

Ottův slovník naučný: Apologie

Apologie: A., obrana, zvláště obrana pravd křesťanského náboženství; kdežto apologetika směřuje k obraně víry jako celku, čelí apologie: a., k jednotlivým článkům víry a jest tak stará jako víra křesťanská sama. Nejstarší apologie: a., jsou: Quadrátova, Miltiadova, Aristidova a neznamého původce listu k Diognetovi. Sem sluší také apologie: a., sv. Iustina, Tertulliána, sv. Theofila, Cypriána, Hermia a jiných. Od dob Konstantinových stala se apologie: a., více bojovnou než obrannou, neboť nebylo tak potřebí obrany jako důkazu, že i náboženské i filosofické soustavy, víře křesťanské odporné, postrádají základu pravdivého, že víra křesťanská jest pravdivá, i důkazu pro Božské svědectví zázrakův i Božského bezprostředního původu. Až do VII. stol. byla církev haeresiemi rozmanitými ohrožována, avšak v témže věku povstal nový zevní nepřítel křesťanstva, muhammedanismus. S muhammedanismem bojovali proti křesťanům za jedno opět židé, kteřížto nevládnouce mečem potříti se snažili víru spisy svými. Odtud také všickni, kdož psali spisy obranné, psávali nejenom naproti Saracenům, ale také naproti židům. Muhammedanismus se ovšem šířil zprvu násilím a krveprolitím, později však užíval vědy a zejména aristotelské filosofie, aby porušil a překonal pod ochranou filosofie víru Boží, Aristotelismus pěstovali v Hispanii za dob Maurů zvláště židé. Jejich prostřednictvím poznal Západ teprv spisy Aristotelovy, kdežto dříve byly pouze u skrovné části známy. Avšak aristotelismus arabský zavírá do sebe bludný výklad nauky Aristotelovy. Odtud přejal ve středověku před jinými sv. Tomáš Aquinský na sebe úlohu, aby obeznámil svět s Aristotelem a aby tak dal prostřednictvím aristotelismu obhajovati víru sv. jako celek i jednotlivé články její. Veliký učenec tento zanechal nám ve svém spise Summa adversus gentiles velikolepý vzor obrany sv. víry, vzor apologie: a., i apologetiky. Reformace věku XVI. zapírala vůbec, že by katolická církev byla původu božského, ač nezapírala, že by bylo náboženství křesťanské z Boha. Reformace tato veskrze přijala výlučnou autoritu Písma a neobmezenou svobodu jednotlivce u výkladu Písma Božího. Této neobmezené svobody užívajíce zamítli deisté a racionalisté i Božský původ křesťanského náboženství a trpěli na ten čas pouze náboženství rozumové, materialisté i atheisté zavrhli dokonce náboženství veškero. Tuť bylo apologie: a.,ii upravovati sobě základ, na němž spoléhá i víra i theologie veškera, byloť jí úlohou a jest, porážeti filosofické soustavy, s nimiž nemůže obstáti křesťanské náboženství. V této formě jest apologetika katolická takřka vědou novou, a jest i literatura vědy této převeliká, a to u všech národů. Sem náleží: Pascal, Pensées sur la Religion; apologetické spisy od Clarkea, Tillotsona, Burneta, Blaira. Addisona v Anglii; apologetické spisy od Houtevillea, Bergiera a Fellera ve Francii, v novější době od Chateaubrianda; v Italii apologetické spisy od Segneriho, Gottiho a Muzarelliho. Zvláště však vyniká věk XIX. bohatou literaturou apologetickou. Sem náležejí zvučná jména apologetův, jako jsou: Wiseman, Butler, Milner, Fraysinous, Lacordaire, Ravignon, Felix, Balmes, Donoso Cortes, Perrone, Nardi, Alberi, Manzoni, Gatti, Mazella; v Německu: Klee, Dobmayr, Berlage, Reinerding, Vosen, Hettinger, Albert Weiss, Heinrich Denzinger, Friedhoff a jiní. V Rakousku: Schwetz, Hurter, Ehrlich, Sprinzl, Stadler a jiní; v Čechách zejména a na Moravě: apologetické články v »Čas. katol. duchovenstvæ od kanovníka dra. M. Procházky; dra. A. Lenze, Anthropologie katolická; Jirsíkův Bohomil, Proč jsem katolíkem, Dvadcatero přátelských listův k protestantům v Čechách bytujícím; Poimonovy krátké odpovědi na námitky proti náboženství křesťanskému; Podlahy Lze li Boha upříti? Ježíš ve světle pravdy a světle zdravého rozumu, Jana Brázdy spisy naproti Alfonsu Šťastnému. Lz.

Související hesla