Arkáda

, překlenutí rozestupů podpor (např. pilířů, sloupů) obloukem; slepá arkáda, dekorativní motiv vytvořený pouze v reliéfu zdiva, typicky užívaný v románském umění.

Ottův slovník naučný: Arkáda

Arkáda, v architektuře vůbec každý jednotlivý oblouk, rozepjatý nad sloupy nebo pilíři. – Zvláště však rozumíme arkáda,mi delší řadu oblouků, kterými lze buď na příč procházeti, aneb které tvoří klenutou chodbu čili podloubí. Stavitelství římské první nám podává příklady arkáda,d obrovskými svými vodovody čili aquaedukty, při nichž spatřujeme i dvojí arkády nad sebou; neméně pak četná divadla, cirky a jiné monumentální stavby římské předvádějí nám arkády v obrovských již rozměrech a ve dvou i třech řadách nad sebou. Arkády však ve vlastním slova smysle vytvořila teprv doba renaissanční. Pověstny jsou v tom ohledu arkády nádvorní palácův italských, zejména florenckých a římských (Cancellaria v Římě), klášterní ochozy kolem rajských dvorů (San Paolo u Říma, Certosa v Pavii), otevřené síně slavnostní čili loggie, průčelí mnohých paláců benátských, podloubí na veřejných náměstích atd. (Za příklad buďtež zde uvedeny též arkády mnichovské při královském paláci, zbudované za krále Ludvíka II. a ozdobené malbami historickými a pověstnými historickými krajinami Rottmannovými.) I ve vlasti naší máme skvělý příklad ušlechtilých arkáda,d při letohrádku královny Anny čili Belvederu v Praze; jinak též spatřujeme arkády ve dvorech mnohých zámkův a nákladnějších domů. Vnk.

Související hesla