Armáda

, ozbrojené sbory zřízené státem a fungující podle jím stanovených pravidel za účelem vedení války, respektive pro její zabránění. Termín používán i v dalších významech, např. pro ozbrojené síly státu mimo válečné námořnictvo, pro vojska přímo rozvinutá na válčišti (operující armáda), pro organizační stupeň velení na operačně strategické úrovni, ale i pro tu část vojska, která podporuje jen jednu skupinu v boji o moc ve státě (povstalecká armáda). Zavedením branné povinnosti občanů (poprvé ve Francii v roce 1792) se armáda vnitřně rozdělila na tzv. kádrovou (profesionální složka) a záložní (povolávaná složka), v níž po dobu stanovenou zákonem povinně slouží občané (zpravidla jen muži). Organizační spojení obou typů armád (ve většině zemí uskutečněné do konce 19. stol.) znamenalo vytvoření stálých armád s profesionálním jádrem, doplňovaných ze zálohy občany povolanými k vojenské službě podle branných zákonů.

Ottův slovník naučný: Armáda

Armáda (špan.), vojsko pozemní i námořní. V dějinách zvláště známa jest nepřemožitelná armáda, kterou roku 1588 vypravil Filip II., král španělský, proti Alžbětě, královně anglické, nákladem ohromným vedením vévody Mediny-Sidonie a místoadmirála Martineza de Recaldo. Armáda ta měla 130 větších a 30 menších lodí válečných, 30.000 mužův a 3148 děl. Dne 20. května vyplula z přístavu, 8. srpna učinili na ni Angličané se zdarem útok nedaleko Plymouthu, načež mohutné to loďstvo bouří mořskou téměř bylo zničeno, ztrativši 72 velkých lodí a 10.158 mužů. Teprve koncem září vrátily se zbylé lodi do přístavu santanderského. Nebylo snad vznešené rodiny španělské, která by neoplakávala některého člena svého, tak že Filip II. uznal za dobré, zvláštním výnosem dobu smutku skrátiti. Král. Alžběta dala na památku této porážky špan. raziti peníz s nápisem Afflavit Deus et dissipati sunt (dechl Bůh a rozptýleni jsou).

Související hesla