Arno

, řeka v severní Itálii na Apeninském poloostrově; délka 241 km, plocha povodí 8 250 km2. Pramení v Apeninách (Toskánský Apenin) a u Pisy se vlévá do Ligurského moře. Protéká Toskánskem a její údolí tvoří úrodnou oblast. Splavná od Florencie. Katastrofální povodně: 1537, 1740 a 1966 (poslední ve Florencii).

Ottův slovník naučný: Arno

Arno, lat. Arnus, řeka ve střední Italii, vzniká v Etruském Apenninu na Monte Falterona ve výši 1350 m n. m., teče nejprve jako bystřina údolím Casentinským k jihových. a dospěvši roviny arezzské (270 m) velkým obloukem obmyká celý malebný výběžek apenninský Prato Magno a zatáčí se k severu nejkrásnějším údolím toskanským, zvaným Val d'Arno, až k Pantassievu, kde náhle obrací se k západu, protéká Florencii a krásné její údolí, pak kraje někdy bažinaté (přirozenou to ochranu staré Etrurie), nyní však znamenitě vzdělané a úrodné, konečně Pisu s pobřežní rovinou a vlévá se do Ligurského moře. Ústí Arna bylo za starověku u Pisy, jež nyní 11 km od moře jest vzdálena. Délka jeho činí 230 km, úvodí 8550 km2, splavný jest na 130 km počínaje od Florencie pro menší lodi. Ačkoliv v poesii italské »zlatým« se zove, má vodu stále kalnou, zahnědlou a jest nebezpečen velkými povodněmi, z nichž pověstno jest rozvodnění v září r. 1537, kdy všecek Val d'Arno, a velká čásť Florencie ocitly se pod vodou. Přítoky: s levé strany Greve, Pesa, Elsa, Era, s pravé Sieve (největší), Bisenzio, Ombrone. Chianským průplavem (Canal Maestro de la Chiana) spojen jest s Tiberem a Císařský průplav (C. Imperiale) poutá jej se Sarchiem, kterážto řeka bývala jeho přítokem.

Související hesla