Arnold Matthew

, anglický kritik a básník. Psal elegickou a meditativní poezii, v níž se odráží náboženská a společenská skepse. V prózách Essays in Criticism (Kritické eseje) a Culture and Anarchy (Kultura a anarchie) usiloval o kulturní obrodu příliš utilitárně orientované viktoriánské společnosti.

Ottův slovník naučný: Arnold Matthew

Arnold: Arnold: Matthew (*1822 – †1888), kritik a básník anglický, nejstarší syn Tomáše Arnold:a, studoval v Oxfordě, načež stal se privátním tajemníkem lorda Landsdowna a r. 1851 školním inspektorem, r. 1857 professorem poesie v Oxfordě. Roku 1859 a 1865 vyslala jej vláda na evropskou pevninu, aby prozkoumal školství francouzské, hollandské a německé. Roku 1883 obdržel 250 lib. ročního výslužného a procestoval Spojené Obce severoamerické. University edinburská a oxfordská udělily mu titul čestného doktora a král italský vyznamenal jej vysokým řádem. Ze spisů jeho vyjímáme: A Strayed Reveller (básně, 1848); Empedocles on Aetna (básně, 1853); Merope (truchlohra slohem řeckým, 1858); On Translating Homer (přednášky, 1861); Essay on Criticism (kritická pojednání, 1865); Lectures on the Study of Celtic Literature (1867); New poems (1868); Culture and Anarchy (studie politickosociální, 1869); Poems (2 sv., 1869); St. Paut and Protestantism (1870); Literature and Dogma (pojednání, jež napsal k lepšímu pochopení bible, 1873); Higher Schools and Universities in Germany (1874); God and the Bible (1876); Last Essays on Church and Religion (1877); Mixed Essays (1879); Poetry of Byron (1881); Burke on Irish Affairs (1881); Irish Essays and other (1882) a j. Arnold: jest nestranný kritik bystrého soudu a ducha reformátorského, začež si zjednal příjmení »apoštola kultury«. Jako básník zaujímá poněkud podřízenější místo; verše jeho připomínají Shelleye a Wordswortha a prozrazují více klassické učenosti než skutečné poesie. Do češt. přel. báseň »Nesmrtelnost« J. V. Sládkem (v Lum. 1883).

Související hesla