áronovité

, Araceae čeleď jednoděložných rostlin (Liliopsida) z řádu áronotvarých (Arales). Převážně byliny s drobnými květy seskupenými v palici, která je obalená toulcem. Čeleď zahrnuje asi 110 rodů s 2 000 druhy vlhkomilných nebo epifytických tropických rostlin. V ČR roste ve vlhkých lesích áron plamatý (Arum maculatum), a v lesních mokřadech a tůních ďáblík bahenní (Calla pallustris); oba druhy mají jedovaté červené bobule a jsou chráněné. V rákosinách rybníků roste puškvorec obecný (Acorus calamus), původní v tropické Asii. Od 16. stol. se pěstuje v Evropě pro aromatický oddenek, který se používá v cukrářství, lékařství a likérnictví. Mezi pokojové okrasné rostliny patří jihoamerická monstera se srdčitými, děrnatými listy a palicí v bílém toulci, a difenbachie s jedovatými listy, dále anturium, Scindapsus aj. Indonéská kolokázie a alokázie poskytují jedlé škrobnaté oddenkové hlízy.

Ottův slovník naučný: áronovité

Aronovité (Aroideae), řád rostlin jednoděložných (Monocotyledones). Květy jednopohlavné neb obojaké, na společné palici obyčejně hustě sestavené. Palice bývá zaobalena toulem rozličně (často kornoutovitě) vytvořeným a zbarveným. Okvětí buďto žádné nebo ze šesti šupinek složené. Tyčinek různý počet; v květech pouze prašných sestaveny ve skupinách na hořejší části palice, v obojakých bývají ve 2 kruzích 2 – 3četných neb rozestaveny nepravidelně mezi semenníky. Semenník jeden, jedno- nebo vícepouzdrý. Plod bobule jedno- i vícesemenná. Semena s bohatým, klíček objímajícím bílkem. Řád aronovitých jest sice velmi přirozeným, ale obsahuje veliký počet rodů, jež od sebe i ústroji květnými i vegetativními značně se odchylují. Oddenek bývá často silně hlízovitě napuchlý (Arum), z něhož pak ženou pouhé listy a stvol květný, nebo jest plazivý a položený (Calla). U jiných rodů prodlužuje se lodyha do značné délky, rozvětvuje se a po jiných rostlinách se popíná vyhánějíc četné vzdušné kořeny (Philodendron), výjimkou vzplývá Pistia na vodě. Listy jsou střídavé na lodyhách, často velmi objemné, šťavnatě zelené, lysé, v mládí svinuté, dlanitožilné, tvaru často se opakujícího, střelovitého nebo srdčitoledvinitého. Toul pod palicí jest obyčejně pěkně zbarven, tvaru kornoutovitého, jazykovitého (Arum, Anthurium), řídčeji co listen mečovitý lodyhu okončující (Acorus). Palice hustě květy posetá uzavřena bývá v toulci a okončuje se někdy kyjovitým, holým koncem (Arum). Květy zřídka jsou obojaké a zřídka s dokonalým okvětím (Acorus, Orontium, Anthurium). Obyčejně sedávají těsně směstnané semenníky bez okvětí na zpodu palice, a nad nimi nalézá se oddělení tyčinek, jež nelze ani v jednotlivé květy sestaviti; jsou totiž nestejně na povrchu palice rozpostaveny (Arum). Někdy jsou tyčinky mezi semenníky v nepravidelném počtu a pořádku rozpostaveny (Calla). Okvětí brzo úplně vyvinuto, a to buď prostolupenné (4-, 5-, 6-, 8lupenné) nebo srostlolupenné (5 – 8cípé). Tyčinky v květech obojakých často ve dvou kruzích, po 2 – 3. Prašníky introrsní neb extrorsní. Pyl zrnitý. Semenníky buď prosté, jednopouzdré, nebo více méně mezi sebou souvislé, buď 2-, 3-, 4- nebo vícepouzdré, s vajíčky na vnitřním úhlu. Vajíčka v rozličném počtu. Čnělka buď žádná, buď jednoduchá, s bliznou jednoduchou, hlavatou neb i laločnatou. Plod nejčastěji nepukavý, více méně bobulnatý. Semena zřídka bezbílečná (Symplocarpus). Přehled a rozdělení rodů: I. Květy obojaké, s okvětím nebo bez okvětí. 1. Acoroideae. Toul v podobě listenu mečovitého, jenž ukončuje lodyhu; následkem toho palice postranní. Květy obojaké, celou palici pokrývající. Okvětí 4 – 6listé. Tyčinky téhož počtu, za okvětnými lístky. Semenník 1 – 3pouzdrý. Semena bílečnatá. Rostliny často aromatické, s oddenkem plazivým, s listy mečovitými. Acorus (viz přílohu, 6.), Gymnostachys. 2. Orontiaceae. Toul vytrvalý, často barevný, zřídka žádný (Orontium), palice pokryta květy obojakými. Okvětí 4-, 5-, 6-, 8listé, nebo 5 – 8cípé. Tyčinky v témž počtu. Semenník jedno- nebo vícepouzdrý. Rostliny bezlodyžné nebo s lodyhou prodlouženou, popínavou (Anthurium, Pothos), řídce vodní (Orontium). Listy nejčastěji dlanitožilné, celé nebo rozličně dělené. Orontium, Arctiodracon, Dracontium (viz přílohu, 5.), Symplocarpus, Spathiphyllum, Anthurium, Cyrthosperma, Lasia, Pothos, Culcasia (viz přílohu, 7.). 3. Calleae. Toul barevný, vytrvalý (Calla) neb opadavý (Monster). Květy bez okvětí, buď všechny obojaké nebo dolejší toliko samičí. Semenník jedno- i vícepouzdrý. Oddenek plazivý nebo lodyha prodloužená, popínavá. Listy dlanitožilné. Calla (viz příl., 8.), Monstera (viz příl., 1.), Scindapsus, Tornelia. II. Araceae. Květy jednopohlavné, bez okvětí, květy samičí na dolejší, samčí na hořejší části palice. 4. Anaporae. Palice buď volně v toulci, buď k němu přirostlá, obyčejně bez kyjovitého holého konce. Květy samičí promíšeny staminodiemi. Byliny s oddenkem hlízovitým nebo lodyhou prodlouženou. Richardia, Aglaonema, Pinellia, Dieffenbachia, Spathicarpa. 5. Colocasieae. Palice volná, s kyjovitým, holým koncem. Skupina květů samčích a samičích oddělena prstencem květů rudimentárních. Semeno bílečnaté. Listy dlanitožilné. Toul barevný, nejčastěji kornoutovitý. Colocasia, Alocasia (viz příl., 2.), Caladium, Peltandra, Xanthosoma, Acontias, Syngonium, Philodendron. 6. Dracunculineae. Palice v toule volná, s holým, sterilním koncem. Květy jako u předešlých. Semenník jednopouzdrý. Blizna přisedlá. Semena bílečnatá, řídce bezbílečná. Oddenek namnoze hlízovitý. Listy dlanitě nebo znoženě žilnaté. Toul kornoutovitý. Arisarum, Arisema, Biarum, Arum (viz příl., 3., 9. a, b, c), Typhonium, Sauromatum, Dracunculus, Pythonium, Amorphophalus (viz příl., 4.). 7. Cryptocoryneae. Tyčinky sedí na konci palice v toulu uzavřené nebo volné. Semenníky četné, ve vícepouzdrý semenník spojené. Čnělek tolik co pouzder. Rudimentární květy žádné. Oddenek výběžkatý. Rostliny bažinné a písečné. Cryptocoryne, Stylochaeton, Lagenandra. 8. Pistiaceae. Palice srostlá s toulem. Květ samičí jediný, odděleny od květů prašních. Semenník jednopouzdrý, vícesemenný. Byliny vodní nebo pozemní s oddenkem hlízovitým. Pistia (viz příloha, 9. d), Ambrosinia (viz příl., 10.). – Aronovité čítají asi 750 druhů. Největší díl (92 %) roste v tropech, ostatní jsou mimotropické, v studeném pásmu žádné. Veliká většina rodův omezena jest na Nový a Starý svět. Jednotlivé okrsky floristické obsahují skoro vesměs aspoň polovičku endemickou všech aronovitých. Veliký tento endemismus vykládá se tím, že aronovité rozmnožují se hlavně vegetativně a ne semeny, čímž těžko se po krajině rozšiřují. Rostou skoro vesměs na mokrých, vlhkých, bažinných místech, v lesích vlhkým ovzduším nasycených, kdež pnou se často po stromech. V Evropě (hlavně jižní) roste celkem 21 druh v 8 rodech (Acorus, Calla, Dracunculus, Arum, Biarum, Arisarum, Ambrosinia). V Čechách jest toliko domácí Acorus Calamus L., Calla palustris L. a Arum maculatum L., prvý vlastně od dávna zdomácnělý. Druhy s mléčnou šťavou jsou vesměs jedovaté, vařením však nebo pečením jedovaté látky úplně mizejí, tak že na příklad hlízy, šťavnaté lodyhy a listy mnohých aronovitých i za potravu slouží. Šťávy aronovitých jsou na tělo lidské velmi účinné a ve mnohých nemocech i od lidu i ve vědecké medicině upotřebovány. Aronovité, zvláště exotické, jsou namnoze svými velikými listy i květenstvím tvarů neobyčejných a ozdobných. Touly květní a palice skvějí se často v nejnádhernějších barvách. Staly se proto aronovité vedlé exotických orchideí prvními miláčky majitelů horkých skleníků. Mnohé druhy vysazují se i v zahradách a jiné snesou i domácí kulturu za okny (Dracunculus, Amorphophalus, Philodendron, Colocasia, Caladium, Richardia). Vský.

Související hesla