Askeze

, asketismus – odříkání, odříkavý život; mravní úsilí, sebeovládání, kázeň ve vztahu k hodnotám. Typickým projevem askeze bývá tvrdé potlačování tělesných žádostí. Askeze je součástí zejména řeholního života křesťanství i většiny orientálních náboženských směrů; též u některých filozofických škol (kynismus, stoicismus aj.). Přeneseně jakékoliv odříkání se životních příjemností.

Ottův slovník naučný: Askeze

Askése (řec. ασκησις), u starých Řeků cvičení tělesné, jehož bylo třeba k souboji a ku běhu o závod. V církvi křesťanské přeneseno slovo askése na duchovní život značíc vytrvalou snahu svobodného ducha lidského, aby s pomocí milosti Boží nad překážkami spásy zvítězil a konáním ctností nabýval větší dokonalosti. V Písmě sv. jest hlavní pravidlo askése vyjádřeno slovy: svléci se sebe starého člověka se skutky jeho a obléci nového v spravedlnosti a svatosti. Neníť askése totožná s bezcitností stoikův, nýbrž touží po tom, aby všeliké hnutí ducha lidského ozářeno bylo světlem rozumu a paprskem milosti božské. Prostředky, jichž askése zvláště doporučuje, jsou: každodenní zpytování svědomí, umrtvování sebe, modlitba vnitřní i vnější, čtení dobrých knih dávajících návod k žití duchovnímu, časté přijímání svátostí a podrobení správě rozšafného vůdce duchovního. Bvý.

Související hesla