Atta

, mravenec Atta – rod hmyzu z řádu blanokřídlých, z čeledi mravencovitých (Formicidae), jehož zástupci obývají výlučně neotropickou oblast. Mravenci atta vytvářejí rozsáhlé kolonie. Živí se podhoubím ambroziových hub, které pěstují v rozlehlých podzemních prostorách členěných na četné komory (zahrádky). Houby kultivují na speciálním výživném médiu, které připravují promíšením rozkousaných listů se slinami a trusem. O své zahrádky intenzívně pečují, pravidelně je plejí a odstraňují všechny nečistoty, které by omezovaly růst podhoubí. Mezi houbou a mravencem se vyvinul úzký symbiotický vztah, kdy mravenec vytváří houbě příznivé podmínky pro její růst a houba mravenci poskytuje důležité živiny rozkládáním zelené listové hmoty. Viz též symbióza.

Ottův slovník naučný: Atta

Atta Fab., rod velikých mravenců uzlatých (Myrmicina), zastoupený četnými druhy hlavně v krajinách tropických, zejména v Brazilii; některé druhy žijí však též v již. Evropě. Dělníci mravenců těchto mají makadla čelistní 4 – 5členná, pysková pak 3členná, štít čelní prohloubený, vzadu zaokrouhlený a ostruhy holenní jednoduché, neozubené. Samičky mají na křídlech dvě, samci pak tři pole ramenní. Nejzajímavějším druhem tohoto rodu, jejž nejnovější zkoumatelé rozdělili opět na několik podrodů, jest pověstný mravenec stěhovavý (Atta neb Oecodoma cephalotes Fabr. – obr. 378.), známý po celé jižní Americe jménem sauba; druh tento staví si hnízda z kypré země v podobě hromad až 250 cm vysokých, majících v objemu třeba 40 krokův. Uvnitř jsou hromady ty prostoupeny nesčetnými chodbami, hluboko do země se táhnoucími, z nichž vede do značné dálky mnoho východův. Zvláštností mravenců stěhovavých jest, že mají dělníky velikosti rozmanité, od 4.5 – 15 mm, ti pak jsou trojího tvaru: vlastní dělníci jsou nejmenší a mají malou hlavu; dělníci vellkohlaví pak dělí se opět na dělníky s hlavou lysou a lesklou, čili t. zv. bojovníky, a na dělníky podzemní, kteří hnízda neopouštějí a mají hlavu chlupatou a opatřenou třemi jednoduchými očky. Dělníci malí a bojovníci táhnou ve velikých houfech, a to hlavně v noci, po okolí hnízda svého a stávají se často pravou trýzní obyvatelů. Škodí velice stromům v sadech, zvláště kávovníkových a oranžových, olupujíce je takřka o všecko listí, jež odnášejí domů, držíce je kusadly za dolejší konec kolmo nad sebou jako slunečníky. Snesené listy směšují s hlinou a klenou jimi chodby ve hnízdě. Vedlé toho konají však také časté návštěvy v obydlích lidských hubíce vše, co jedlého najdou, a čistí prý ovšem při tom také stavení od rozličného obtížného hmyzu domácího. L. D.

Související hesla