Augsburg

, česky Augšpurk – město na jihu Německa v Bavorsku a řece Lechu; 257 000 obyvatel (1998). Průmysl strojírenský (MAN), letecký aj. Historické renesanční centrum ze 16. století.

Ottův slovník naučný: Augsburg

Augšpurk (Augsburg), hlavní město vládního obvodu švábského a neuburského v jižním Bavorsku, důležitá křižovatka železničních tratí mezi Mnichovem, Ingolstadtem, Donauwörthem, Norimberkem a Ulmem, leží při vtoku Wertachy do Lechu, je sídlem biskupa, krajské vlády, vrchního zemského soudu, zemského a obvodového soudu a jiných úřadů, a čítá 65.476 obyvatelů (1885), z nichž skoro třetina náleží k vyznání protest. Město, ačkoli jest stavěno způsobem starobylým a nepravidelně, má přece některé krásné ulice, několik velkých náměstí vodojemy ozdobených, a hojně krásných i pamětihodných budov. Zvláště vynikají: široká třída Maxmiliánova s vodojemy Merkurovým a Herkulovým, zřízenými roku 1599 a 1602 od Adriana de Vries, náměstí Ludvíkovo s vodojemem Augustovým od Huberta Gerharda z r. 1594, třída Filipiny Welserovy se sochou Jana Jakuba Fuggera (1857). Na místě zvaném Fronhof vypíná se pomník zřízený na památku války r. 1870 – 71. Veřejné budovy: nádherná renaissanční radnice od Eliáše Holla (1616 – 1620) s proslulou »zlatou síní«; na Frouhofu stojí bývalý palác biskupský, kdež roku 1530 protestantská knížata Karlu V. Augšpurskou konfessi předložila; dále dům Fuggerský, který v sobě chová zbytky freskové malby od Altorfera a fresky Antonia Ponzana, a jehož průčelí v l. 1860 – 63 bylo ozdobeno pěti velikými obrazy od Ferdinanda Wagnera; konečně nádherné divadlo z r. 1877. Z četných chrámů katolických vyniká chrám biskupský, počatý r. 995, zasvěcený r. 1006 a v l. 1321 – 1421 ve velký chrám o 5 lodích přestavěný, jenž má velmi staré malby na skle a staré dvéře bronzové s umělými ozdobami. V gotickém chrámě sv. Oldřicha z l. 1477 – 1507 a bývalém klášteře při něm jsou památky staré plastiky. Z několika kostelů protestantských má chrám sv. Anny pěkné obrazy od Lukáše Kranacha, Ambergra a Burgkmaiera. Katolický chrám sv. Štěpána náleží ke klášteru benediktinskému, jemuž r. 1835 kat. gymnasium s lyceem, astronomické observatorium, vychovávací ústav pro hochy z vyšších stavův a chlapecký seminář sv. Josefa ve správu jsou odevzdány. Vedlé chrámu sv. Anny nacházejí se protestantské gymnasium, kollej sv. Anny r. 1580 založená, vychovávací ústav pro dívky a krajská i městská knihovna se 200.000 svazků, četnými prvotisky a rukopisy. Mimo to má Augšpurk ještě realné gymnasium, školu reální, průmyslovou, uměleckou a kreslířskou, hudební, pivovarskou, vyšší školu obchodní a vychovávací ústav anglických panen. Obrazárna v bývalém klášteře sv. Kateřiny umístěná je pro dějiny německého umění velmi důležita. Museum Maxmiliánovo má bohaté sbírky památek římských a středověkých, sebraných historickým spolkem pro Švábsko a Neuburg. Četné jsou v Augšpurce ústavy dobročinné, z části velmi bohaté; mezi nimi vyniká hlavně t. zv. »Fuggereį, ohromná budova s kostelem, zřízená r. 1519 od Jana Jakuba Fuggera, obsahující 106 příbytků pro chudé občany. Průmysl a obchod augšpurský od XVI. stol. velice pokleslý, povznesl se opět v nejnovější době; důIežity jsou výroba látek bavlněných (7 přádelen, 5 tkalcoven) a vlněných, předení česané příze, barvířství, továrny na voskované plátno, stroje, zboží mosazné a j. Mědiryjectví druhdy zde kvetší zaniklo úplně; za to však vzmohly se v novější době knihtiskařství, kamenotiskařství a knihkupectví. Za hradbami, z nichž jednotlivé části posud jsou zachovány, jsou pěkné sady a procházky, na záp. však a na jihu vznikly nové díly města. – Ve znaku má Augšpurk štít bíle a červeně rozdělený, v němž spatřuje se šiška limbová. Za počátek Augšpurku dlužno pokládati římskou kolonii, kterou cís. Augustus kolem r. 15 př. Kr. v dobyté Vindelicii založil a Augusta Vindelicorum nazval. Město to záhy značně rozkvetlo, tak že Tacitus označil je za nejkrásnější město celé Rhaetie. Po rozdělení říše Francké připadl Augšpurk vévodám švábským, r. 1084 a 1088 byl od vévody Welfa IV. dobyt a rozbořen, ale vzmohl se znenáhla opět, tak že ve starém právu městském z r. 1276 objevuje se jako svobodné město říšské. Od té doby nabýval důležitosti a dosáhl vrcholu rozkvětu svého, když r. 1368 aristokratická správa města byla svržena a nahrazena demokratickou. Světovou pověst Augšpurku založila činnost umělecká, obchodní a průmyslová. Vedlé Norimberka byl Augšpurk hlavním tržištěm severní Evropy pro obchod s jihem, až koncem XV. a počátkem XVI. stol. objevy Portugalcův a Španělův uvedly světový obchod na jiné dráhy. Rozsáhlý obchod provozovali Fuggerové a Welserové, kteří lodi své rozesýlali po všech mořích tehdy známých. Zároveň pak byl Augšpurk střediskem umění, neboť obývali zde oba Holbeinové, Burgkmaier, Altorfer, Amberger, Schäufelin, Hagenauer, Dienecker a j. Od skončení války šmalkaldské, kdy patricijské rody podporou císaře Karla v městě opět vrchu nabyly, pozbývalo město moci i blahobytu. V Augšpurku konány mnohé říšské sněmy, z nichž nejdůležitější roku 1530, na kterém Augšpurská konfesse byla podána; roku 1555 uzavřen zde náboženský mír, podlé města nazvaný. Třicetiletá válka přinesla nové útrapy; r. 1632 dobyl města Gustav Adolf, roku 1635 vojsko císařské. Ve válce o posloupnost španělskou byl Augšpurk r. 1703 obležen od spojeného vojska francouzského a bavorského, dobyt a zpustošen. Konečně mírem prešpurským roku 1805 zbaven svých svobod jako svobodné město říšské a 4. března 1806 připojen k Bavorsku. – Říšské biskupství augšpurské bylo prý již v VI. století založeno, ale od XV. stol. bylo Dillingen sídlem biskupským. Území biskupské zaujímalo 220 km2, ale roku 1803 bylo sekularisováno a k Bavorsku připojeno. Dodatky Má 94.923 obyv. (1905).

Související hesla