Augustiniáni

, členové řádů v římskokatolické církvi žijících podle řehole sv. Augustina a zaměřených na duchovní péči ve městech a na intelektuální práci: a) augustiniáni kanovníci, řád vzniklý ve 12. stol. z příslušníků kolegiátních a katedrálních kapitul; je tedy tvořen duchovními, kteří se chtěli přiblížit životu mnichů a zavázali se řeholními sliby; b) augustiniáni eremiti (poustevníci) obutí, řád založený v roce 1256, podle mužské řehole vznikla i řehole ženská. V 16. stol. vznikla přísnější odnož tzv. bosých augustiniánů eremitů.

Ottův slovník naučný: Augustiniáni

Augustiniáni, řeholníci, jejichž řehole zakládá se na pravidlech daných sv. Augustinem (†430); jsou dvojí: a) řeholní kanovníci sv. Augustina (canonici regulares s. Augustini), b) augustiniáni, poustevníci (eremitae s. Aug.). Obojí se téměř po celé Evropě rozšířili a záhy i do zemí koruny České uvedeni byli, kde obzvláštními příznivci augustiniánů kanovníků byli: biskup Jan IV. z Dražic, který zal. r. 1333 kanonii v Roudnici; arcib. Arnošt z Pardubic, jenž jest zakladatelem kanonií v Kladště (1349), v Jaroměři (1356), v Rokycanech a Sadské (1362), a cís. Karel IV., jemuž děkuje své založení r. 1350 královský klášter řeh. kanovníků Lateranských sv. Augustina na hoře Karlově v Praze s kostelem sv. Karla Vel., k němuž slušelo proboštství v Dolním Ingelheimě na Rýně. Později založeny v Čechách ještě kanonie v Třeboni (1366), Landškrouně (1371), Kostomlatech (1400) a v Borovanech (1454). Mezi všemi přednost měla karlovská pro královské své založení, nazývána jsouc arciopatstvím. Z těchto kanonií některé zanikly brzo po svém založení ve válce husitské, ostatní zrušeny od cís. Josefa II. (1785). Na Moravě bývaly kanonie ve Fulneku, Prostějově, Šternberku a Olomouci, z nichž Prostějovská zanikla ku konci XV. stol., ostatní zrušeny roku 1784; v arcivévodství Rakouském jsou až podnes kanonie augustiniánské u sv. Floriána (zal. 1071), v Reichersberku (1084), v Klosterneuburku (1114), v Herzogenburku (1112); v Štýrsku ve Voravě (zal. 1163). Řád augustiniánů poustevníků vznikl teprv r. 1256 kde k rozkazu papeže Alexandra IV. spojily se různé společnosti poustevníků v jednu řeholi, přijaly pravidla sv. Augustina a zvolily si společného generála. R. 1266 spojili se s novým řádem i poustevníci sv. Viléma, kteří měli původně řeholi sv. Benedikta. – R. 1497 udělil papež Alexander VI. neodvolatelné privilegium, dle něhož místo sakristana kaple papežské, který již od r. 1287 býval volen z toho řádu, mělo býti augustiniánům úplně vyhrazeno. Do Čech přišli poustevníci augustiniáni, hned po svém založení, jak se podobá, nejprve z bavorského kláštera sv. Viléma, a drželi zde tyto kláštery: v Pivonce (zal. 1256), u sv. Dobrotivé, jinak na Ostrově (1263), na Šopce u Mělníka (1268), v Praze u sv. Tomáše (1285), v Domažlicích (1287), v Bělé (1340), v Úterém (1342), v Sušici (1345), v Litomyšli (1356) a v Ročově (1373).V XVII. stol. vznikly v Čechách některé kláštery bosých augustiniánů; tak v Něm. Brodě, v Lysé, ve Lnářích, v Praze na Novém Městě u sv. Václava, v Táboře. R. 1780 byli v Čechách augustiniáni, obutí v 10 klášteřích se 162 duchovními, bosí v 5 klášteřích s 94 duchovními; většina klášterů těch zrušena od cís. Josefa II., tak že za našich časů řád augustiniánů obutých v Čechách, který tvoří o sobě provincii, má tyto konventy: pražský u sv. Tomáše, kde je spolu sídlo provinciála, u sv. Dobrotivé, v Domažlicích, v Ročově, v Bělé pod Bezdězem, ve Vrchlabí, v České Lípě, kde mají augustiniáni, doposud vyšší něm. gymnasium, konečně residenci ve Stránce, v nichž žije úhrnem as 40 členů řádu. Z klášterův augustiniánů bosých unikl zrušení jediný lnářský, založený r. 1682 od hraběte Tomáše Zachea Černína z Chudenic. Na Moravě udržel se jediný klášter augustiniánů poustevníků ve Starém Brně. – Bývaly i ženské kláštery řehole sv. Augustina, které vznikly brzo po založení poustevníkův augustiniánů; tak založilr. 1355 cís. Karel IV. klášter augustiniánek u sv. Kateřiny na Novém Městě Pražském, který však dne 25. kv. 1420 Táboři vypálili, načež zůstal klášter pust, až se v něj uvázali r. 1565 augustiniáni, od sv. Tomáše, kteří r. 1678 klášter (nynější ústav pro choromyslné) i kostel od základu přestavěli. Na Moravě býval klášter augustiniánek u sv. Jakuba v Olomouci. V XVI. a XVII. st. vznikly četné nové kongregace ve Španělích a v Italii. – Třetí řád augustiniánů vznikl již v XV. stol., zván jsa též řádem pokání sv. Augustina; sestával z lidí všelikých stavů beze slibů žijících, kteří nosíce černý škapulíř a kožený pás stáli beze všeho bližšího styku pouze pod duchovní správou řádu. Nk.

Související hesla