Babylónie

, jižní část starověké Mezopotámie s centrem v Babylónu. Vladaři babylónské dynastie byli amorejského původu, do Mezopotámie přišli ze západu po 2000 př. n. l. Babylón získával postupně na významu, ovládl celý dřívější Sumer a Akkad vítězstvím nad městem Larsou 1763 př. n. l. a nad městem Mari 1757 př. n. l. (starobabylónská říše). V roce 1596 př. n. l. vtrhli do Babylónie Chetité, 1518 – 1204 př. n. l. ji ovládla kassitská dynastie, kterou 1160 – 1030 př. n. l. vystřídala II. dynastie z Isinu. Tehdy byl babylónský stát, omezen na území vlastní Babylónie, považován Mitannci, Chetity a Egypťany za rovnoprávného partnera; babylónština byla používána jako diplomatický jazyk. Nový rozkvět Babylónie 626 – 538 př. n. l. za vlády tzv. chaldejské dynastie, zvl. za panovníků Nabopolasara a Nebukadnesara II. Tato novobabylónská říše zahrnovala kromě Mezopotámie též Sýrii, Kilikii, Foiníkii a Palestinu a svými výboji zasáhla až do Egypta a na Arabský poloostrov. Od roku 539 př. n. l. součást perské říše, 331 př. n. l. dobyta Alexandrem III. Velikým.

Související hesla