Bahrajn

, Bahrajnský stát, arabsky Daulat al-Bahrajn – stát na 33 ostrovech Perského zálivu; 707 km2, 643 000 obyvatel (1998), hustota zalidnění 909 obyv./km2 , hlavní město Manáma (148 000 obyvatel, 1995); úřední jazyk je arabština, měnová jednotka bahrajnský dinár (BHD) = 1000 filsů. Administrativní členění: 11 oblastí. – Skupina 33 nízkých plochých ostrovů (název podle největšího z nich), zčásti i korálového původu. Teplé tropické, ale suché pouštní podnebí. Nepravidelné podzimní a zimní srážky (jen 50 – 100 mm ročně) způsobují nedostatek vody. – K původním bahrajnským Arabům (63,6 % obyvatel) přibyli přistěhovalci z jiných arabských zemí, Íránu a Indie. Muslimů asi 81 % (převažují šíité). Urbanizace 91 % (1997). – Hospodářsky vyspělý stát. Těžba a zpracování ropy a zemního plynu. Důležitá produkce hliníku a hnojiv. Pěstování datlovníku a zeleniny. Rybolov. Mezinárodní letiště. Významné centrum finančních služeb. – Území Bahrajnu ve starověku významné pro obchodní spojení Mezopotámie s Indií. Od 7. stol. islamizován; součást arabské říše. V 9. – 10. stol. centrum sekty Karmatů. Od 16. stol. o Bahrajn usilovali Portugalci, Persie, Omán a Britové. V roce 1782 ovládnut dynastií Chalífa, 1861 zřízen britský protektorát; sídlo britského rezidenta pro celý Perský záliv. 1971 vyhlášena nezávislost; členem Ligy arabských států;1973 přijata ústava, 1975 její platnost pozastavena. Během irácko-iránské války 1980 – 1988 (od roku 1980) byla země cílem obnovených iránských územních požadavků (v zemi žije asi 60 % ší’itských muslimů). Bahrajn na tyto požadavky reagoval utužením svazků se Saúdskou Arábií, jednak připojením k Radě spolupráce v Perského zálivu (1981), jednak výstavbou hráze o délce 30 km, kterou se lze dostat přímo na saúdsko-arabské území (1986). Proti smlouvě s Irákem o nevměšování (1989) odsoudil emirát iráckou invazi do Kuvajtu (1990). Od roku 1994 v zemi vládne politický a sociální neklid, přičítaný ší’itské agitaci. Od roku 1996 probíhá série atentátů a demonstrací. V roce 1986 se Bahrajn střetl ve vojenském konfliktu s Katarem o sporné území ostrovů Hawar, spor byl vyřešen rozhodnutím Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Referendum v březnu 2001 schválilo celou řadu demokratizačních opatření (mj. zřízení parlamentu, zavedení hlasovacího práva pro ženy), k jejichž realizaci má dojít v příštím desetiletí. – Bahrajn je nezávislý stát, konstituční monarchie. Hlavou státu je emír, jehož trůn je dědičný v dynastii al-Chalífa. Podle ústavy z roku 1973 má funkci zákonodárného sboru vykonávat Národní shromáždění, složené z členů vlády a 30 poslanců (funkční období čtyři roky). Pro neshody s emírem Národní shromáždění 1975 rozpuštěno a zákonodárná moc přešla do rukou emíra. 20. 12. 1992 jmenoval emír 40člennou Konzultativní radu. Emírem Bahrajnu je od roku 1999 Hámid Ibn Ísá al-Chalífa (*1950).

Tabulka: Bahrajn- Predstavitele
EMÍROVÉ
Dynastie al-Chalífa
1961 – 1999 Ísá Ibn Sulmán Chalífa
od 1999 Hámid Ibn Ísá Chalífa
 
Související hesla