Balkánský poloostrov

, Balkán – poloostrov v jihovýchodní Evropě (kolem 500 000 km2). Vybíhá do Středozemního moře, obklopen ze západu Jónským a Jaderským mořem, z jihu Thráckým, Krétským a Egejským mořem a z východu Černým a Marmarským mořem. Hranice s částí Evropy vedou proti proudu Dunaje a Sávy k Terstskému zálivu. Od Apeninského poloostrova oddělen Otrantským průlivem a od Asie Bosporem a Dardanelami. Pobřeží velice členité, na západě klesá. Zálivy Soluňský a Patraský s Korintským. Poloostrovy Peloponés a Chalkidiki (na jihu) a Istrie (na severu). Balkánský poloostrov lemují Dalmatské a Jónské ostrovy, Kyklady, Sporady a Kréta (8 259 km2). Většina Balkánského poloostrova je hornatá, rozlehlejší nížiny při větších řekách (např. Hornothrácká, Thesalská a zejm. při Dunaji a jeho přítocích). Transgrese moře na jihu způsobila, že původně pokračující horská pásma (např. Kréta) jsou v současnosti od pevniny oddělena mořem. Na Balkánském poloostrově jsou tři horské systémy. Na západě Dinárský systém (k jihovýchodu až po ostrov Rhodos), tektonicky tvořený třemi paralelními pásmy; orograficky Dinárská soustava přechází v albánsko-řecký Pindos. Nejvyšší pohoří je Durmitor, Prokletije, Pindos (masív Olympu, 2 917 m n. m.). Významné krasové jevy, stopy pleistocenního zalednění. Méně rozlehlý Rodopský systém se táhne od Panonské pánve k jihu přes okolí Bělehradu na Chalkidiki. Pohoří Vitoša, Rila (Musala, 2 925 m n. m.), Pirin (Vichren, 2 915 m n. m.) a Rodopy. Třetím základním horským systémem je Stará Planina (též Balkán) s nejvyšší horou Botev (2 376 m n. m.). – Klima Balkánského poloostrova je středomořské, v Řecku subtropické, na severu zasahuje do mírného pásu. Množství srážek klesá od západu k východu. Řeky Balkánského poloosrova: Dunaj, Sáva, Drina, Velká Morava, Marica, Vardar. Jezera krasová (Skaderské), limanová (Burgasko) a říčního původu (při Dunaji). Na pobřeží středomořské rostlinstvo, ve vnitrozemí a na severu převaha listnatých lesů.

Související hesla