Balon

, letadlo lehčí než vzduch. Základem je nosná část, obal (přírodní nebo syntetické hedvábí) naplněný heliem, vodíkem, svítiplynem nebo teplým vzduchem, pod nímž je zavěšen koš (pro posádku, měřicí přístroje). Horkovzdušný balón poprvé vypustili bratři Montgolfierové v roce 1783, vodíkový v témže roce J. A. C. Charles. V současnosti se balóny využívají při sportovním a turistickém létání, ve vojenství a v meteorologii.

Ottův slovník naučný: Balon

Balon viz Ballon.

Ballon . Myšlénka užiti ku vzletu kouře, páry a p. uzavřeného v jakémsi obalu není novou. Již Strabo (III., 296., 297. vyd. Tauchnitz) zmiňuje se o sektě Hyperborejců, nepochybně Thráků, jejíž členové pokládáni jsou a světce a nazýváni: kapnob‡tai (kapnác = dým, pára a baťein = jíti), t. j. kouřem se vznášející, a o ženách ve staré Thessalii zachovala se zpráva, že slétaly s vysokých hor do údolí pomocí dvou měchů kouřem naplněných.-P. Louis le Comte líče r. 1646 tak zvané »lampionové slavnostį Číňanů, výslovně podotýká, že mnohé z obrovských a a z jemného papíru nebo hedvábí zhotovených lampionů vznesly se do výše, jakmile byly uvnitř ozářeny četnými světly- (Nouvelle Rélation de la Chine. composée en 1668 par le R. G. Gabriel de Magaillant.) Touž dobou byli také v Evropě mnozí mužové vynálezu balonu již dosti blízci. Tak na př. r. 1604 Magnus Pegelius z Roztok; r. 1620 F. Francesco de Mendoza, kol r. 1630 Cyrano z Bergeraku. Slavný Caesar Scaliger radil, aby zhotovila se koule z velmi jemné blány, jaké užívají zlatotepci, a naplnila se kouřem (Tractatus de subtilitate ad Cardanum. CCCXXVI.), kdežto Laurette Laure mínil zcela správně, že by měchy z tenké blány, kdyby se v nich bezprostředně oteplil vzduch, vystupovaly vzhůru. Principiálně pochybeným bylo jiné pořadí projektů, k nimž r. 1650 dal podnět vynález vývěvy. P. Francesco de Lana (1670), J. Křišt. Sturm a prof. Lohmayer (1676) zastávali se totiž myšlénky, že by ohromná kovová koule, z níž by se vyčerpal vzduch, vznesla se do výše, myšlénky, o jejíž bezpodstatnosti byli by se bývali mohli přesvědčiti ze spisu: »Experimenta Magdeburgicæ, jejž r. 1670 v Amsterdamě vydal Otto z Guericke. Za prvého a vlastního vynálezce balonu s ohřátým vzduchem lze prohlásiti portugalského fysika Dona Guzmana, který dne 8. srpna 1709 vznesl se v Lisaboně do výše asi 60 m, s velikým, lehkým a papírem polepeným košem, pod nímž hořel oheň, začež dostalo se mu nevídané pocty, jednak i nenávisti inkvisice, která by jej byla nepochybně upálila jako čaroděje, kdyby nebyl nalezl ochránce v králi Donu Juanu V.Významný tento pokus Guzmanův upadl brzy v zapomenutí, a historická pravda brzy zatemněna byla zcela lichými smyšlénkami a pověstmi, a tak dostalo se cti vynalezení balonu bratřím Montgolfiérům, kteří teprve po 74 létech (5. čna 1783) v Annonay ve Francii veřejně pustili svůj balon ohřátým vzduchem naplněný (nazván jim na počest »montgolfiéroų). Dne 27. srpna 1783 pustil fysik Charles prvý balon vodíkem naplněný (»charliéræ) a použil později (1. prosince t. r.) všech prostředkův i pravidel, na nichž umění aéronautické dosud spočívá. Opatřilť vrchol balonu záklopkou; potřel obal jeho pokostem, objal sítí a zavěsil na ni člun, v němž umístil přítěž, tlakoměr atd. Pilâtre de Rozier a marquis De Arlandes pod. nikli prvo u plavbu vzduchem (21. listop. 1783). Roku následujícího, dne 4. června r. 1784 vystoupila v Lyoně balonem prvá žena, Mdme. Thible, spolu s Fleurandem, a dne 15. června r. 1784 stali se Pilâtre, který byl charliéru spojil s montgolfiérou (»roziéræ), a druh jeho Romain prvými obětmi nového vynálezu.-Téhož roku dne 2. září uviděla také Morava prvou montgolfiéru, jež byla puštěna z parku hrab. Dietrichštejna v Židlichovicích (»České listy«, 1889, str. 240.). Dne 7. ledna 1785 přeletěl Pierre Blanchard spolu s drem Jefferiesem průplav La Manche u Calais Kolem r. 1818 upozornil Green, že lze výhodněji naplňovati obyčejné balony svítiplynem (»greeniéræ). Většina plaveb vzduchem konána jen pro zábavu nebo za účely touristickými neb i akrobatickými; poměrně málo jen výprav podniknuto ve službě vědy (zejména meteorologie). Z těchto zasluhují zmínky: Dne 18. čce 1803 dostoupil belg. fysik Robertson a Lhoëst výše 7340 m, roku 1804 Gay-Lussac výše 7016 m, r. 1850 Barral a Bixio výše 7049 m, dne 5. srpna 1862 J. Glaisher a Coxwell výše, snad až 10.000 m, kdežto r. 1875 Sivel a Crocé-Spinelli udusili se již ve výši 8600 m, M. Jovis a Mallet pronikli dne 13. srpna 1887 jen do výše 7100 m (viz o nich »Květy« 1889, č. 6. a násl.). Již r. 1784 zřídil Guyton de Morveau v Meudonu u Paříže prvou vojenskou aérostatickou školu, a dne 26. června 1792 pomohl observační balon Jourdanovi k vítězství nad princem z Koburgu a k dobytí celé Belgie. Nyní mají veškeré velmocí evropské větroplavecké sbory pro případ války, a také říše Rak.-uherská pomýšlí nejnověji na sestavení vojenského aeronautického dettachementu. Balony mají sloužiti ve válce totiž buď: 1. za stanoviště pozorovací, 2. za přístroje útočné, 3. jako signály, 4. k fotografování území. Říditi balon, t. j. učiniti jej novým prostředkem komunikačním, podařilo se relativně teprve v poslední době, ač o to již or r. 1783 přemnozí merně se pokoušeli.. Rénardovi podařilo se roku 1884-85 při sedmi plavbách pětkráte vrátiti se na původní místo odjezdu. Úspěchů těch-srovnáme-li balon »La France« s jeho předchůdcidomohl se Rénard, ježto užil motoru 4kráte lehčího a 10krát silnějšího, a poněvadž balon-jehoač dvojnásobné délky-přece v rovnováze setrvával.-Vůbec závisí rozřešení problému říditi balon výhradně jen na vynálezu velmi mocného a lehkého motoru. Aby Rénardův balon pohyboval se rychlostí 10 m v 1 vteřině (jak r. 1888 z Paříže zvěstováno), byloby třeba stroje o 31 síle koňské. Aby však v každou dobu-kromě dnů bouřlivých-a to proti větru mohl plouti, musil by se pohybovati rychlostí 15 m v 1 vteřině, t. j. bylo by třeba motoru o 104 silách koňských, a motor nesměl by býti těžším než asi 600 až 700 kg, požadavek, jemuž moderní technika může vyhověti, neboť víme, že na příklad mechanik Trouvé R. 1888 sestrojil několik Grammeových a Siemensových strojků, z nichž jeden vážil-konaje práci 2 mkg-pouze 90 gr. Vše, kromě železných pólů, bylo zhotoveno z hliníku. Dle modelu toho sestrojený motor o 1 koňské síle vážil by jen 3 1/2 kg (Revue de l' aéronautique, Paříž, 1888, seš. dubnový). Řízení vzducholodi jest tudíž jen pouhou otázkou času. OFV.

Související hesla