Bamberg

, přístavní město v Německu v Bavorsku v údolí řeky Regnitz; 69 700 obyvatel (1996). Průmysl elektrotechnický, textilní, potravinářský a sklářský. Architektonické památky (dóm ze 13. stol., barokní zástavba). Historické jádro města je od roku 1993 součástí světového kulturního dědictví UNESCO. – V Bambergu založeno v roce 1007 biskupství. Románský biskupský dóm s významným souborem gotických soch, které byly vytvořeny po roku 1230 umělci z Francie.

Ottův slovník naučný: Bamberg

Bamberk, město v bavorském vládním obvodu hornofranckém, druhdy hlav. m. říšského biskupství bamberského, křižovatka drah mezi Norimberkem, Vircpurkem a Hofem, leží v krásné kotlině na řece Regnici, 5 km nad jejím ústím do Mohanu. Město má mnohé pěkné ulice a několik náměstí, z nichž vynikají zejména Kathedrální (Dom-Platz), Maxmiliánovo a Schönleinovo, dále 8 mostů, zvláště řetězový most Ludvíkův z r. 1828–29, a četné vynikající budovy. Ačkoli Bamberk trvá již přes 1000 let, přece vzezřením svým upomíná spíše na stol. XVII. neb XVIII. Z četných chrámů první místo zaujímá starobylý dóm vystavěný v létech 1004–1012 od cis. Jindřicha II., r. 1110 po požáru znovu zbudovaný a r. 1830 od krále Ludvíka I. opravený; jest to basilika slohu přechodního, 105,3 m dlouhá a 30,7 m široká, s krásnými věžemi, portály, množstvím vynikajících prací sochařských a hroby některých císařů německých (Jindřicha II. a manželky jeho Kunhuty, Konráda III.) a papeže Klementa II. Z ostatních kostelů pozoruhodny jsou chrám sv. Jakuba, basilika z l. 1073 až 1109, a chrám Panny Marie, čistě gotický, z l. 1320–1387. Naproti dómu stojí nová residence, zbudovaná v l. 1695–1707 ve slohu renaissančním, avšak nyní již není sídlem biskupů; od r. 1863 přebýval tu vyhnaný král řecký Otto, r. 1806 vyhlásil zde Napoleon válku Prusku, a r. 1815 franc. maršálek Berthier spatřiv přicházeti vojsko ruské vrhl se s okna zámeckého. »Alte Hofhaltung« zaujímá místo rodného hradu hrabat z Babenberka a stalo se potom sídlem biskupů, v němž r. 1208 německý král Filip Švábský byl od Otty z Wittelsbachu zavražděn. Z ostatních budov pozoruhodny jsou radnice a »Geyerswörth«, druhdy také sídlo biskupské, ležící na ostrově řeky Regnice, divadlo, lyceum a j. Počet obyv. r. 1885 obnášel 31.295 duší. Bamberk je sídlem arcibiskupa, velitelství 4. jezdecké brigády, vrchního zemského soudu pro Horní a Dolní Franky, zemského soudu, obchodního soudu, dvou obvodových soudů, hlavn. celního úřadu, vrchního úřadu železničního, filiálky královské bavorské banky a říšské banky německé. Ústavů vzdělávacích, dobročinných a pod. je značný počet, zejména lyceum s filosofickou a theologickou fakultou (zbytek university bamberské trvavší od r. 1647–1803), katol. seminář kněžský, spojený se seminářem chlapeckým, gymnasium, reálná škola s oddělením obchodním, učitelský ústav, bohatá knihovna, jež chová 2600 rukopisů ze stol. VIII. – XVI. a na 5000 vzácných inkunabulí, archiv bývalého biskupství a Horního Francka, přírodovědecký kabinet s četnými sbírkami, hvězdárna, 2 obrazárny, 2 nemocnice, porodnice, sirotčinec, ústav pro choromyslné a j. Průmysl a obchod podporovány jsouce příznivou polohou města na splavné Regnici, při průplavu Ludvíkově a četných drahách jsou v plném rozkvětu. Bamberk náleží mezi přední sídla průmyslu tabákového, má velikou továrnu na látky bavlněné (r. 1887 pracovalo v ní 70.000 vřeten a 1176 stavů), dále továrny na škrob, potřeby obuvnické, hliněná kamna a nábytek, loděnice, barvírny, pivovary, sladovny a j. Předním odvětvím výživy bamberského obyvatelstva je zahradnictví a ovocnářství, proslulé po celém Německu a pěstované ode dávných dob lidem, který je nejspíše původu slovanského; jenom zeleninou posázeno je více nežli 400 ha polí. Město Bamberk vyvinulo se z podhradí hradu Babenberka (jak již jméno nasvědčuje) a r. 973 připomíná se již jako město. Hraběti Adalbertu II. z Babenberka byl r. 973 s ostatními statky odňat, načež jej císař Otto II. daroval svému strýci Jindřichu II. Škorpivému, vévodě bavorskému. Cís. Jindřich II. ustanovil město za dar své manželce Kunhutě a s jejím svolením užil ho k nadání nového biskupství. Od té doby byl Bamberk v držení biskupů, avšak měšťané bouřili se velmi často proti pánům svým a dovolávali se pomoci císařovy. Biskup Jindřich v. Aufsess (1421–31) složil hodnost svou, poněvadž prý cís. Sigmund nadržoval měšťanstvu, ale nástupce jeho Anton v. Rotenhan (1431–59) byv r. 1435 od občanů vypuzen, dobyl města brannou mocí a odňal mu všecka privilegia. Ve válce třicetileté, sedmileté i za válek s Napoleonem trpěl Bamberk velice útrapami válečnými. Roku 1647 zřídil biskup Melchior Otto z dosavadního »Gymnasium illustre« universitu, jež potrvala do r. 1803. Když r. 1802 bylo biskupství sekularisováno, dostalo se město pod panství bavorské. R. 1854 konány v Bamberce tak zvané bamberské konference, na nichž střední státy německé jednaly o svém postavení k východní otázce. – Bamberské bikupství, druhdy biskupství říšské, r. 1802 sekularisované a r. 1817 na arcibiskupství povýšené, založeno bylo r. 1007 od císaře Jindřicha II., nadáno kromě města Bamberka ještě množstvím jiných statkův a podléhalo v záležitostech duchovních přímo papeži, ve světských pak přímo císaři. S počátku měli císařové i papežové značný vliv na dosazování biskupů, avšak od r. 1146 byli biskupové voleni od kapitoly, ačkoli se císařové až do roku 1398 svého práva dovolávali. S měšťanstvem i s markrabaty braniborskými, držiteli sousedního Baireuthu, mívali biskupové časté spory. Následkem reformace, které se biskup Weigand v. Redwitz (1522–56) marně opíral, pozbylo biskupství přes polovici držav a bývalo od té doby velmi často spojeno s biskupstvím vircpurským. Ve válce třicetileté byli biskupové vypuzeni, a Gustav Adolf utvořil z biskupství bamberského a vircpurského zvláštní vévodství Francké, které r. 1633 kancléř Oxenstierna udělil v léno Bernardu Výmarskému: avšak poměry ty netrvaly dlouho, neboť již 1634 následkem bitvy u Nördlink zmocnili se zase císařští území biskupského. Ve válkách s Napoleonem prchl biskup r. 1796 před Francouzi, r. 1802 bylo celé biskupství, zaujímající tehdy 65 čtv. mil, s 20.000 obyv.. ve prospěch Bavorska sekularisováno a poslední říšský biskup Franc v. Buseck odbyt výslužným. Z nabyté země utvořena provincie bamberská, avšak později rozdělena a náleží nyní dílem k Horním, dílem k Dolním Frankám. Konkordátem r. 1817 bylo biskupství bamberské povýšeno na arcibiskupství, jemuž jsou podřízena biskupství ve Vircpurce, Eichstädtu a Špýru.

Související hesla