Banská Štiavnica

, okresní město na středním Slovensku; 10 700 obyvatel (1999). Průmysl textilní, dřevozpracující. Muzeum (Slovenské banské muzeum), galerie. – Těžba zlata od r. 1075, až do pol. 19. stol. těžba rud neželezných kovů. Hrad, Starý a Nový zámek. Mimořádně zachovalý historický střed města a technické památky na dolování jsou od roku 1993 součástí světového kulturního dědictví UNESCO.

Ottův slovník naučný: Banská Štiavnica

Báňská Šťávnica viz Šťávnice.

Šťávnice, Báňská Šáňská (něm. Schemnitz, mad' Selmecz-és Bélabánys), král. svobodné horní město a hl. město uher. stolice hontské, na trati Ostřihom-Březnice-Šáňská (23 km) uherských stát. drah. Leží 570 m n. m. terasovitě rozloženo v hluboké, příkrými horskými stěnami obklopené kotlině na potoce t. jm. a má 16.375 obyv. (1900), z nichž 3253 Maďarů, 918 Němců, 12.116 Slováků, většinou horníci a úředníci. Podle vyznání jsou katolíci, jen 2224 evang. K vlastnímu městu se přimykají hornická předměstí Hrodič, Schüttersberg, Stefultó (Steplitzhof), Oberfuchslos a Windschacht jakož i město Bélabánya (něm. Dillu) od r. 1868 se Šáňskácí spojené. Šáňská jest sídlem okr. soudu a horního ředitelství pro dolnouherský horní okres, má tři katol. a jeden evang. kostel, piaristskou kollej, starý zámek ze XIII. stol., nyní téměř úplně rozbořený, nový zámek (nyní hasičská strážnice), radnici, novou budovu horního ředitelství a horní akademie, proslulou lesnickou a hornickou akademii založenou r. 1760 od Marie Terezie, s bohatou knihovnou a archivem, kabinetem nerostův a laboratoři a s botanickou zahradou, katol. a evang. gymnasium, hornickou školu, spořitelnu, lidovou banku, několik ústavův úvěrných a plynárnu. V průmysle vynikající místo zaujímá stát. továrna na doutníky, obuvnictví a výroba hliněných dýmek. Jsou tu však zejména bohaté státní doly na zlato a stříbro a doluje se tu do roka asi 120 kg zlata a 6000 kg stříbra v ceně 3 mill. K. Největší z dolů jsou hlavní štola cis. Josefa II. v délce 16.538 m, založená r. 1782 a 21. říj. 1873 zasvěcená, pak Hrodičská štola (od r. 1494), 25.000 m, Trojická št. (z r. 1549), 14.000 m; nejhlubší šachta jest 540 m hluboká šachta Amaliina, nejstarší štola pochází již ze století XIV., jest 595 m n. m. a měří 8600 m; pak jsou tu veliké vodní stroje a odvodní kanál v délce 15 km. Mimo zlato a stříbro dobývá se tu také něco mědi, železa, olova a arseniku. – Šáňská jest nejstarší hornické město uherské, neboť dolovalo se tu již za dob římských, značněji od stol. VIII. Ve stol. XII. usadili se zde flanderští a dolnosaští kolonisté a král Béla povýšil Šáňskácí na král. svobodné město. Kolonisté němečtí fedrovali tu germanisaci, ale od konce XVI. stol. Šáňská zúplna se poslovanila a teprv od r. 1843 počal působiti vliv maďarský, který čím dále tím více nabývá půdy. Srv. Péch, Dějiny šťavnických hornických podniků (maďarsky, Šáňská, 1884).

Související hesla