Barvotisk

a) tisk polotónových barevných obrazů přesným soutiskem základních, popř. doplňkových barev; b) líbivý obraz provedený touto technikou, zpravidla bez umělecké hodnoty.

Ottův slovník naučný: Barvotisk

Barvotisk jest způsob tisku, jímž se zhotovují věrné kopie nějaké malby olejové, aquarellu nebo jiných barevných předmětů, a sice tiskem na papír nebo na jiné látky. Barvotisk provádí se několikerým způsobem, nejdokonalejší však, co do věrného napodobení originálu, jest způsob lithografie a kamenotisku, ačkoli v poslední době velice pokročil též barvotisk v typografii pomocí zinkografie pro tisk na lisu knihtiskařském, jakož i světlotisk. Lithografie užívá se však s nejlepším prospěchem a to tak dokonale, že při umělém provedení tisk lithografický od originální malby jen znalec rozeznává. Barvotisk jest původu tak starého jako umění knihtiskařské, nebo již od počátku užíváno dvou barev, červené a černé. Vynálezce lithografie, A. Senefelder, zmiňuje se ve svém díle o lithografii a kamenotiskařství r. 1818 vydaném též o barvotisku, který v posledních 30 létech domohl se, zejména ve Francii, netušené dokonalosti a stal se umění, jakož i průmyslu, zvláště pak ve spojení s knihtiskem, pro díla umělecká, barevné illustrace atd., přímo nezbytným. Barvotiskem nazýváme tudíž již dvě barvy na sebe tištěné. Barvotisk olejový jest napodobení obrazův olejových; chromolithografie užívá se pak pro drobnější malby aquarellové, kterýžto způsob provádí se týmiž barvami a na týchž strojích jako obyčejný tisk lithografický. V lithografii a kamenotisku provádí se barvotisk tak, že na obraz, buď aquarell nebo malbu olejovou, položí se průhledná gelatina, do které se veškeré obrysy kresby, stínů, světel a jednotlivých barev jemnou ocelovou jehlou jako tužkou vyryjí. Do této rytiny v gelatině zatře se jemným sukénkem barva přetisková, a sice tak, aby veškeré vyryté kontury stejně byly nasyceny. Tento průkres gelatinový se navlhčí a přetiskne na kamenotiskařském lise na kámen lithografický. S tohoto přetisknutého průkresu udělá se několik otisků na silný papír, s kteréhož pomocí přetisku přenáší se kresba na kámen buď hladký nebo zrnitý tolikrát, kolik práce ta vyžadovati bude barev, tak že pro každou barvu jest průkres na zvláštním kameni a na průkrese ve všech čtyřech rozích umístěna značka (tak zvaná punktura), aby jednotlivé barvy při tisku mohly býti přesně kryty. Na kamenech těmito konturami potištěných musí lithograt jednotlivé barvy, a sice každou z nich zvláště dle umělecké své dovednosti do kontur vkreslovati. Toto kreslení a nanášení jednotlivých barev děje se na hladkém kameni zvláštní chem. tuší pérem nebo štětcem, a na kameni zrnitém chemickou křidou i tuší. Než kresba tato započne, musí veškeré v obraze zastoupené barvy býti rozvrženy a dle těchto sestavena stupnice (škála) pro postup barev. Jelikož jednotlivé barvy přes sebe tištěné, buď jedna nebo dvě a více, tvoří barvu třetí a další, jako na př. žlutá na modré zelenou, modrá na červené fialovou atd., docílí v barvotisku obeznalý a dovedný lithograf několika barvami výsledků překvapujících. Po dobře promyšleném sestavení stupnice všech barev vkreslí se každá barva na stupnici udaná buď světle nebo tmavě na jednotlivý kámen, otiskne se pak ku porovnání s obrazem, načež vkreslují se na ostatní kameny barvy další dle toho, kolik barev obraz obsahuje, s použitím výhody, že jedna barva druhou také krýti a další barvu tvořiti bude, načež udělá se otisk všech barev dle stupnice po sobě jdoucích, až nabude se hotového výtisku originálu věrně podobného, k čemuž dle pestrosti barev v původní malbě zastoupených jest třeba při dokonalém a uměleckém provádění deseti i více barev na jednotlivých kamenech rozložených. Dokončený tento tisk po náležitém přirovnání k originálu slouží za vzor pro tisk celého nákladu (počtu výtisků), kterýžto děje se na kamenotiskařském rychlolise s největší péčí, by veškeré barvy přesně dle umístěných značek (punktur) se kryly a barva stupnicí určená stále stejně se zachovávala; neboť nepřesným vtisknutím jedné barvy stal by se další tisk nepotřebným. – Právě tak jako barvotisk lithografický děje se barvotisk typografický, s tím však rozdílem, že užívá se tu místo kamene ploten zinkových nebo dřevorytu. Plotny zinkové připravují se tak, že původní kresba otiskne se dle počtu barev na kámen jako při lithografii a jednotlivé barvy vkreslují se tuší chemickou; takto vypravená kresba přenese se pak na plotnu zinkovou obyčejným způsobem přetiskovacím, načež se plotna vyleptá. Děje-li se leptání s přetisků fotografických, vkreslují se jednotlivé barvy hned na negativech, kteréhož způsobu se pro knihtisk poslední dobu nejvíce užívá. S ploten těchto tiskne se pak na stroji knihtiskařském. Barvotisku s ploten dřevoryteckých po zavedení zinkografie již jen zřídka se užívá. Provádění barvotisku v knihtisku jest výhodno jen při potřebě velikého počtu výtisků. Slř.

Související hesla