Bažina

, část zemského povrchu, která je dlouhodobě či trvale zamokřená nebo zaplavená stojatými vodami. Vzniká zarůstáním jezerních pánví nebo zvýšením hladiny podzemní vody. Typické jsou porosty vlhkomilných a vodomilných rostlin. Viz též rašeliniště.

Ottův slovník naučný: Bažina

Bažiny (bařiny, bahniště; franc. marais, angl. marshes, také swamps) jsou místa, na nichž shromažďuje se voda, buď že nemá náležitého odtoku, nebo že se nedostatečně odpařuje; avšak voda taková jest zároveň promíchána látkami zemitými, jakož i nesčetnými, mezi sebou souvisícími kořínky a jinými částmi rostlinnými. Obyčejně bývají místa taková pokryta více méně zdánlivě souvislou vrstvou těchto látek, avšak nejsou ani tak hustá, aby se mohlo po nich choditi, ani zase tak tekutá, aby se mohlo loďmi po nich jezditi, i přecházejí pak v obou těchto způsobech jednak ve slatiny a rašeliniště, jinak v močály, po případě v rybníky nebo jezera. Příčiny nanahromadění vod, jež krajinu v bažiny proměňují, jsou různé. Velmi často bývá to vyvěrání pramenů na místech, které nemají dostatečného spádu, kde zároveň jsou zpodní vrstvy takové, že vody nepropouštějí, a kde také vypařování jest nedostatečné, tedy hlavně v lesích a na lukách. Na rozsáhlejších, pánvovitých místech tvoří se často z bažinyn slatiny a dále rašeliniště. Do lesních bažinyn napadávají rostlinné látky, které ke dnu klesají a z nichž pak během času vrstvou bahna pokrytých vyvinuje se plyn bahenní, který buď v podobě bublin volně uniká, nebo teprve pak, když vrstvu bahna prorazíme. Další dosti častou příčinou tvoření bažinyn jsou pochody geologické, jimiž během času jezera nebo velké rybníky vyplňováním mění se v bažiny a dále v rašeliniště nebo konečně i v pevnou zem. Tak uvádí se na př. v oboru Alp pláň severokrajinská (633 km2) za někdejší jezero, jež bylo nánosem řeky Sávy a jiných alpských řek ponenáhlu vyplněno, a jehož čásť jihozápadně od Lublaně v rozměru asi 144 km2 ještě podnes jest rašeliništěm. Bažiny tvoří se dále podél plochých pobřeží mořských, hlavně když v takových místech řeky ústí, se rozšiřují a ploché břehy majíce občasné záplavy a nahromaďování vody způsobují. Bažiny tvoří se dále podél mnohých řek, které pravidelně okolní krajiny zaplavují, což hlavně se děje, kde řečiště řek jsou výše položena než okolní kraj; to nalézáme hlavně při řekách s prameny vysoko ležícími, majících s počátku velmi rychlý tok a přinášejících značné množství pevných látek, které pak, když rychlost toku se umírnila, rychle se ukládají a řečiště zvyšují. Tak to shledáváme zvláště při řekách deltaických, které hlavně v dešťovém a podešťovém čase okolní nížiny značně zaplavují; po odpadnutí vody sice zaplavené části ponejvíce opět vysychají, ale ve větších prohlubinách vodou vymletých hromadí se přece voda tvoříc bažiny Bažiny bývají při dolejší části delt, kde nánosy jen málo vynikají ještě nad okolní hladinu mořskou skládajíce se z bahna a bahenní vegetace a vydány jsouce pravidelným záplavám nejen rozvodněných řek, nýbrž hlavně vln přílivových. Také na pobřežích jezer a rybníků s plochými břehy, jež buď svými přítoky nebo značnými srážkami atmosférickými občasně se rozvodňují, vznikají bažiny porostlé travinami, rákosím, vodními mechy, lišejníky atd. V takových případech stávají se z bažinyn slatiny a rašeliniště, jež od obvodu jezera nebo rybníka nejen po pevné zemi, nýbrž i do vody se rozšiřují a takto prostor jezer zmenšují, na př. rozsáhlé rybníky v jižních Čechách, v okolí Třeboně a p., kde četné bažiny se nalézají, dále jezera na severním okraji Vápenných Alp, na př. jezera Achenské, Tegernské, Pfäffikonské v Curišsku, Hallwylské v Luzernsku, Mechové jezero (Moossee) u Luzernu, jakož i Peří jezero (Federsee) ve Švábsku. Podobně celý předhorský kraj hornobavorský od údolí Isaru přes Rosenhain až k Traunsteinu, kde jsou jezera Simmské a Chiemské (patrně zbytky dřívějšího většího jezera), pokládá se za pánev jezerní, vyplněnou slatinou a rašelinou. K známým rozsáhlým bažinám náležejí také italské Maremmy, jež od ústí Arna podél pobřeží až k zálivu Salernskému se prostírají, a jež, ač v částech jednotlivých velmi úrodné, přece svými výpary jsou škodné; nejznámější jsou v Toskánsku, kde se usilovně pracuje o jejich vysušení, jak se podobá, s prospěchem zdárným. Jižně od Říma jsou pověstné Pontinské bažiny (v Latiu) 42 km dl. a 28 km šir., jejichž výpary zvané aria cattiva v létě až i do Říma vnikají. To jest příklad bažinyn pobřežních. Podobné jsou bažiny řečené tundry na severu Evropy a Asie. Na Balkánském poloostrově jest bažinatá krajina okolo jezera Topoliaského (Kopais) v Boiótii, hlavně na jihozáp. straně, a jiná místa. Značné bažiny jsou také podél ř. Tiszy a dolního toku Dunaje, a podobně známé jsou bažiny Rokitenské podél řeky Pripetu, přítoku Dněpru na Rusi. Rovněž Sundarbany při ústí ř. Gangy-Brahmaputry jsou rozsáhlé krajiny bažinaté, denně zaplavované přílivem. Ohromná bažinatá krajina jest Tarái na úpatí hor Himálajských, pruh nížin od ř. Satledže až do Assamu sahající, šíře 16 až 48 km, naplněný vlhkostí a porostlý hustým křovím, vysokou travinou a jinými bažinnými rostlinami, t. zv. džangle. Výpary jsou zde pro domorodce i Evropany rovněž nebezpečné, a jen některé části na východě byly potud odvodněny, že se tam mohly založiti čajové plantáže. Zvláštními bažinnami jsou americké swampy, porostlé velkými stromy, z jejichž odpadků se tvoří rašelina, zvláště Great-dismal-Swamp v Sev. Carolině a ve Virginii, 64 km dl., 40 km šir. a pokrytý lesem cypříšovým, cedry a jinými stromy. Také poloostrov Floridský jest z velké části bažinatý, hlavně známa jest zde bažina Cedrová (Everglades). Sem náležejí též mangrovové swampy v tropických krajích na nízkých pobřežích mořských nebo při širokých ústích velkých řek s plochými břehy; jsou porostlé druhy rodu Rizophora a j. Uvádíme ještě bažiny při ústí ř. Pádu, v okolí Benátek, na Rusi v okolí jezer, v Asii atd. Bažiny jsou velmi škodné jednak výpary otravujíce okolí, jinak ničíce lesy, louky a j., i jest tedy v zájmu zemědělství, lesnictví i zdravotnictví přihlížeti k tomu, aby se vznikání bažinyn vhodnými pro. středky zamezovalo, a kde již jsou, aby se odvodňovaly a vysušovaly; neboť na mnohých z nich jest půda výtečná. Tato práce náleží zvláštnímu odboru technických prací. Někdy to podniká příroda sama: buď prameny bažiny živící vysychají, nebo se mění tok řek, také se jejich řečiště prohlubuje nebo též se zmenšuje množství přirozených srážek a velmi často, jak již uvedeno, proměňují se v slatiny a dále v rašeliniště. Fl.

Související hesla