Becket Thomas

, anglický duchovní a politik. Původně přítel a oblíbenec Jidřicha II., 1155 – 62 jeho kancléř. Od roku 1162 arcibiskup canterburský. Postavil se proti králově úsilí podřídit si církev. Zavražděn v canterburské katedrále. V roce 1173 byl svatořečen.

Ottův slovník naučný: Becket Thomas

Becket Thomas, obhájce katolické hierarchie v Anglii (* 1119 v Londýně – † 1172 v Canterbury). Studoval v Paříži bohosloví a v Bologni práva. Arcibiskup Theobald učinil jej (1154) arcidiakonem v Canterbury a král Jindřich II. (1158) říšským kancléřem. Becket byl obratným dvořenínem, který náklonnostem královým dovedl tou měrou vyhověti, že tento po smrti Theobalda jej sotva na kněžství posvěceného povýšil na arcibiskupa canterburského a primasa anglického. Doufal, že bude tím více podporovati jeho snahy po nadvládě církevní, než sklamal se: z vojína stal se pojednou světec, kterýž neznal jiného cíle, než jak by stát církvi podřídil. Od té doby vypukl spor mezi Beckem a Jindřichem II., v němž arcibiskup byl podporován saxonským národem, král pak normanskými barony a vyššími hodnostáři církevními. Boj ten přiostřil se zvláště »Clarendonskými články«, které Jindřicha uznávaly za skutečnou hlavu církve. Becket byl s počátku nucen je podepsati, ale když později svůj podpis za hříšný skutek prohlásil, ustanovil se král na jeho záhubě. Svolal do Northamptonu velkou radu, kde se Becket měl zodpovídati z velké sumy peněz, již za svého kancléřství byl zpronevěřil. Než on uprchl do Francie, odkud ze zátiší cisterciáckého kláštera nepřátely své v Anglii dával do klatby. Teprve r. 1170 došlo ve Fereitville ke schůzi, na níž ujednáno, že Becket se vrátí ke své stolici a král za něho dluhy i cestovní útraty zapraví. Než spor záhy vzplanul na novo: arcibiskup zahájil svou činnost tím, že exkommunikoval arcibiskupa yorského a biskupy londýnského a salisburského, protože na újmu práv Becketových a přes bullu papežovu vykonali korunovaci Jindřicha III. Postrašení praeláti odebrali se do Normandie ku králi, jenž uslyšev z jejich úst, co se bylo stalo, zvolal: »Což ze zbabělců, kteří chléb můj pojídají, není tu nikoho, kdož by mě zbavil nepokojného toho kněze?« Čtyři zemané normanští pak na rychlo vypravili se do Canterbury, kde Becketa před oltářem velké kathedrály zavraždili. Po dvou létech byl Becket za svatého prohlášen, a k jeho hrobu v Canterbury putovali věřící ze všech dílů světa, tak že sem jednoho času až 100.000. poutníků přicházelo. Pouti tyto držely se až do reformace. Jindřich VIII. dal sv. Tomáše z kalendáře škrtnouti, ostatky jeho spálit a popel do větru rozhoditi. Obšírnější jeho životopisy napsali: dr. Giles, Vita et Epistolae S. Thomae Cantuariensis; Morris, Life of St. Thomas; Stanley, Historical Memorials of Canterbury a j.

Související hesla