Beckett Samuel (Barclay)

, irský dramatik a prozaik píšící anglicky a francouzsky; jeden z tvůrců absurdního divadla. V roce 1928 se v Paříži seznámil s J. Joycem; vydal knihu esejů o jeho díle Finnegans Wake (Plačky za Finneganem) a kritickou esej o M. Proustovi. Oba autoři se Beckettovi stali vzory (technika tzv. proudu vědomí) pro první prozaické pokusy a román Murphy, jehož hrdina uniká z „kolosálního fiaska" světa, pracuje v blázinci a snaží se žít jen ve svém izolovaném vědomí. Tragičnost tohoto řešení je patrná z posledního díla v angličtině, románu Watt, napsaného v době duševní krize, když se Beckett, činný v protinacistickém odboji, skrýval na jihu Francie před gestapem. Přechod od prózy k absurdnímu divadlu je naznačen změnami tematiky a vypravěčské techniky ve francouzsky psané románové trilogii (Molloy, Malone umírá, Nepojmenovatelný). Nemožnost komunikace a konec víry v celkový nebo vyšší smysl lidské existence se staly námětem Beckettova vrcholného díla, absurdního dramatu Čekání na Godota, které však díky klaunství hlavních hrdinů nevyúsťuje do bezvýchodné situace jako mnohé další hry (např. Konec hry, Poslední páska, Šťastné dny). Od 60. let psal krátké a velmi krátké hry, tzv. dramátka nebo dramatikula (Katastrofa a jiná dramátka), experimentální prózu (Company – Společnost), rozhlasové hry (Všechny padající, Chladnoucí popel, Cascando) aj. V roce 1969 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu.

Související hesla