Bělá pod Bezdězem

, město v okrese Mladá Boleslav, v údolí říčky Bělé; 4 810 obyvatel (1999). Tradiční průmysl textilní, později dřevozpracující a papírenský. V současnosti rekreační letovisko. – Renesanční zámek (muzeum) a radnice, gotický kostel přestavěn barokně, klášter. – Založena v roce 1304. Bělá pod Bezdězem je dějištěm opery B. Smetany Tajemství.

Ottův slovník naučný: Bělá pod Bezdězem

Bělá u Bezděze (staroč. Nový Bezděz, Hrubá Bělá, něm. Weisswasser, lat. Alba Aqua), okr. město v sev. Čechách v hejtm. mnichovohradišťském, nad potokem Bělou, přítokem Jizery, 290 m n. m. V katastrální obci bělské, která má přidělené obce Podol, Vazačku a Hlinoviště, bydlí v 524 d. 3117 obyvatelů (1880), a to 2568 Čechů, 540 Němců (v Hlinovišti a Vazačce) a 5 jiné národnosti. Středem města jest veliké čtyřhranné náměstí (4 jitra 740) posázené stromovím a zdobené uprostřed mohutnou lipou, sochou P. Marie na korinthském sloupě, darem to hrab. Arn. z Valdšteina na památku zachránění města před morem r. 1681, pak sochou sv. Jana Nep. z r. 1717, křížem a kamennou kašnou s vodotryskem. Z budov vyniká: Zámek hrab. z Valdšteina s kaplí sv. Josefa z r. 1546, 1629 a 1680, farní chrám Povýšení sv. Kříže, jehož sakristie jest v městě nejstarší budovou, klášter PP. augustiánů s chrámem sv. Václava se zvonem z r. 1510, dvoupatrová radnice z r. 1613 s věží a vzácným archivem městským (srvn. Listiny a zápisy bělské o věcech městských a sedlských z let 1345 – 1708; vydal dr. Jos. Kalousek v Rozpravách král. české spol. nauk r. 1889), škola městská z r. 1882, i fara, chudobinec a Česká brána s letopočtem 1522. Bělá jest sídlem okr. soudu, okr. zastupitelstva, berního a farního úřadu, pošty a četnické stanice. Jest zde ústav lesnický se znamenitými přírodovědeckými sbírkami, botanickou zahradou a knihovnou (v zámku), čtyřtřídní veř. škola obecná, soukromá škola ob. klášterní, ob. škola německá v Hlinovišti a pokračovací škola průmyslová. Z větších závodů průmyslových sluší uvésti papírnu (zal. r. 1686, s 250 dělníky), tkalcovnu strojovou (se 400 dělníky), cihelnu a hraběcí pivovar. Jest zde spolek hudebníků (zal. 1746), sbor ostrostřelecký (zal. 1792), řemeslnická beseda, měšť. beseda, zpěv. spolek »Bezděz«, spolek dobrov. hasičů, úvěrní spolek a j. – Znak města Bělé: V modrém poli z půdy zdvihají se dvě okrouhlé stříbrné věže s cimbuřím a červenými střechami; mezi věžemi spatřuje se čtyřhranné stavení s cimbuřím a s červenou střechou, pod níž umístěn jest český lev v poli červeném (viz vyobr. č. 503.). – Bělá založena jest r. 1337. Když totiž město Podbezděz, r. 1264 založené, nedosti prospívalom, přenesl Hynek Berka z Dubé, purkrabí pražský a držitel panství bezdězského, právo městské z Podbezděze na osadu nově založenou při potoku Bělé a kázal ji jmenovati Nový Bezděz. K právu tu nově vysazenému přikázány též okolní vesnice na panství bezdězském. Skrze téhož pána založeny tu také klášter a tvrz (potom hrad). Po XIV. věk patřila Bělá k panství bezdězskému a oddělena jest teprve, když ji zapsal markrabí Prokop Janovi z Ralska a z Vartemberka, což nemělo zákonité platnosti, a proto Bělá postoupena roku 1406 králi Václavovi. Od té doby přišlo ke zvyku, že byli purkrabí i na Bezdězi i na Běláé, ale oboje bylo na panství jednom. R. 1426 bránila se Bělá proti vojsku husitskému, kteréž vedl Jan Roháč z Dubé, a proto dobyta a mužstvo povražděno. Když r. 1553 panství bezdězské rozděleno, dostala se Bělá s polovicí panství za díl Anně Špetlovné z Janovic, která se provdala za Jana Berku z Dubé († 1582). Posud byla Bělá jen v zápisném držení rodu Berkovského, ale Janův syn Aleš dosáhl toho při cís. Rudolfovi (1587), že mu dědičně dána. Po jeho smrti (1596) dostala se Bělá strýcům jeho, od nichž ji ujal Bohuchval B. z D. Ten Bělou znamenitě vysadil a víru pod obojí utvrdil. Ale když potom r. 1620 do ciziny uprchl, vpadl do-Bělá lé (1620, v listop.) lid vojenský a zle tu řádil. Panství Bohuchvalovi odňaté koupil r. 1622 Albrecht z Valdšteina a připojil je ku knížectví fridlandskému. Reformace katolická tu až do r. 1629 pomalu, potom tužeji prováděna. Výsady města potvrzeny kromě regalií a Bělá měla býti přičtena k svobodnému stavu městskému v knížectví, ale to vše zmařeno jest roku 1634 zavražděním knížete. Za následujícího držitele, Oty Jindřicha markrabího savojského a z Karetta, město velice trpělo lidem válečným. R. 1678 koupil Bělou Arnošt Josef hr. z Valdšteina, od kteréž doby zůstala v držení tohoto rodu. O dějinách Bělé viz VI. díl Památek archaeologických». Sčk.

Související hesla