Belgické Kongo

, belgická kolonie od roku 1908 do získání nezávislosti 1960; dnešní Kongo (Zair). Původně 1889 – 1908 Svobodný stát Kongo.

Ottův slovník naučný: Belgické Kongo

Kongo, býv. stát, nyní Belgické Kongo, má na 2,324.600 km2, včetně s enklavou Lado 43.200 velikou, dohromady 2,382.800 km2, asi 15,5 mill. obyv. Z tohoto počtu připadá na bělochy pouze 2760, z nichž opět 1587 Belgičanů. Zmíněná enklava Lado byla Anglií pouze pronajata Konžskému státu a nájemná smlouva z 12. květ. 1894 v Brusselu ujednaná má platnost nejdéle 6 měsíců po smrti Leopolda II. Potom bude Lado vráceno anglo-egyptskému Súdánu. Hlavním produktem zůstává i nyní kaučuk, jehož se vyvezlo r. 1907 za 44 mill. fr., slonovina (6,4 mill.), palmové oříšky (2 mill.), bílý kopal (2 mill.), zlato (1,5 mill., palmový olej (1,5 mill.), kakao (1 mill.), jež se tu výborně daří. Mezi vývozné plodiny nově vstupuje i tabák, k jehož pěstění založeny tu rozsáhlé plantáže. Obchod stoupá skoro rapidně. Tak r. 1907 činil speciální dovoz 25,182.000 fr., generální 33,437.000 fr. a speciální vývoz 58,895.000 fr., generální 77,540.000 proti 18,080 000 fr. speciál. dovozu, 20,699.000 generál. a 50,069.000 speciálního vývozu, 56,962.349 generálního r. 1902. Z prvních summ připadlo na Belgii zboží dovezeného 18 mill. fr., vyvezeného 53 mill., na Vel. Britannii 2,9 mill. a 0,6 mill., Německo 1 mill. a 0,2 mill., Nizozemsko 0,5 mill. a 0,5 mill., Francie 0 8 mill. a 0,03 mill. fr. Tento utěšený rozvoj obchodu souvisí s usnadňováním styku přímořských přístavů. Především jest to umožnění dopravy po Kongu a podle Konga, jehož splavnost jest třikráte přerušena. Proto byla tu vždy zbudována drána. Na dol. toku jest trať Matadi-Léopoldville, na středním nová trať Stanleyville.Ponthierville a ještě výše se buduje nyní trať Kindu-Kongola. Od Kalengveských vodopádů, kde se končí splavnost řeky, staví se železnice směrem jihovýchod. do Katangy, takže vznikne dopravní čára 3750 km dlouhá od pobřeží až na již. hranici. R. 1907 bylo v činnosti celkem 688 km železnic. Stát přísluší k světovému svazu poštovnímu a měl 50 pošt. úřadů. Vojska bez evropských vojínů jest 13661 mužů. Výdaje státní 1906 činily 28 mill fr., příjmy 34 mill., rozpočet na r. 1908 vykazuje příjmů 35 mill., výdajů 40 mill. fr. – Znak Konžského státu má stříbrný vodorovný pás v modrém poli nesoucí štít s černým lvem ve žlutém poli. V hořejším levém rohu jest pětihrotá zlatá hvězda. Táž jest i ve středu modré vlajky. R. 1838 založen řád africké hvězdy (5 tříd). Dějiny. R. 1890 ustanoveno, že Belgie poskytne Konžskému státu nezúročitelnou půjčku 25 mill. fr. do r. 1901 a za to po uplynutí této doby má právo Kongo annektovati. Od r. 1891 šířila se država Konžského státu značnou měrou. Téhož roku uznalo Portugalsko právo Konga zabrati říši Moata Jamby, výpravami Stairse, Delcommunea a Biy podrobena byla Katanga. Za to výprava van Kerkhovena od Stanley Poolu k Nilu r. 1890 způsobila povstání na střed. Kongu vznícené Araby, a teprve po tříletém úsilí zjednán klid. Nové expedice musily býti povolány proti postupujícím mahdistům; obsazeno bylo horní Uelle a nebezpečenství pominulo teprve zničením říše mahdiho (1898). R. 1901 upraven byl poměr Konga k Belgii tím způsobem, že král Leopold, který r. 1889 Kongo Belgii odkázal, zůstane nadále svrchovaným pánem, kdežto Belgie se prozatím annexe a zaplacení svrchu uvedeného dluhu vzdává. Kdyby však Belgie vzdala se úplně myšlenky annexe, bude ji zmíněná summa vrácena. V následujících letech vyskytly se proti správě Konžského státu časté stížnosti rozšiřované nejvíce anglickými listy, které líčily ukrutnosti páchané na domorodcích a žalovaly, že se ve všem proti mezinárodní úmluvě dává přednost belgickým kupcům. Když se k těmto hlasům připojila i anglická vláda a po ni i jiné státy, dosazena byla vyšetřující kommisse, která prokázala neoprávněnost výtek anglických listův, ale pokárala způsob zadávání koncessí obchod. firmám. K tomu cíli sestavena 14členná komisse k vypracování příslušných oprav. Část jich byl 1906 také provedena. Dne 29. list. 1907 došlo mezi zástupci Konga a Belgie k smlouvě o převzetí Konga Belgií. Teprve po delším váhání byla smlouva tato 20. srp. 1908 sněmovnou a 9. září senátem přijata. Kongo prohlášeno belgickou osadou a nazváno Congo belge. – Důkladnou monografii o řece Kongu a poměrech v úvodí podal Švambera, Kongo (Praha, od r. 1902 3 sv.); L'État Indépendant du Congo (Bruss., 6 sv., úřední); Donny, Manuel du Voyageur et du Résident au Congo (3 sv. a dod., Bruss., 1900-1); Mountmorres, Congo Independant State (Lond., 1906); Castelein, L'État du Congo (Bruss., 1907); mapa od Wauterse (1: 2,000.000, 4 listy, Bruss., 1900); mnoho zpráv přináší »Le Mouvement Géographique«. Kongo. 4) Francouzské, francouzská država a správní území, má na 1,762.000 km2 asi 3,652.000 obyv. (1907), vesměs černochů; Evropanů jest kolem 200 hlav. Děli se od r. 1906 na tři osady: Gabun (hl. m. Libreville), Střední Kongo (hl. m. Brazzaville) a Ubanžsko-Sarijsko-Čadská osada (Fort-de-Possel). Území Čadské jest spravováno jako territorium. Výdaje Francie na celou osadu rozvrženy byly na r. 1908 na 3,780.329 fr., vojenská síla skládá se z 3036 mužů. Hospodářské koncesse poskytnuté společnostem se neosvědčily. Vadí nedostatek kommunikace; proto jest v projektu dráha Libreville-Kongo. R. 1906 činil vývoz 18 mill. fr. a dovoz 11 mill. fr., nejvíce zboží šlo přístavem librevilleským. Srv. Rouget, L'expansion coloniale au Congo franç. (Pař., 1906).

Související hesla