Belvicové z Nostic

, český šlechtický rod, původem z Budyšínska, v Čechách od 16. stol. Vlastnili statky v severních Čechách (Cítov, Dolní Beřkovice, Liběchov).

Ottův slovník naučný: Belvicové z Nostic

Belvic z Nostic (nebo Nostvic, ve starších dobách Belvic z nostic. z Belvic), jméno rodiny rytířské, která se do Čech přistěhovala z Lužice. Zde začínají Volfem, který seděl roku 1506 v Opolíně a také se v tituláři r. 1534 připomíná. Synové jeho Kašpar (1541 – 83) a Jiřík (1541 – 70) koupili roku 1541 statek Liběchov, který potom Kašpar na svůj díl obdržel. Oženil se s Mandalenou ze Slavic, ale teprve po r. 1583 narodil se mu jediný syn Kašpar Melichar. Když tento po smrti otcově okolo r. 1599 zemřel, dostal se Liběchov bratrancům jeho, synům Jiříkovým. Tento držel Kostelec a Lipenec a měl dva syny. Starší Kašpar († 1613) koupil r. 1570 Stroupeč, a roku 1594 Přívlaky a r. 1600 panství Kynšperské, od něhož pak části odprodával (manželka Kateřina Satanéřka z Drahovic). Kromě dcery Doroty Estery (která vládla r. 1647 na Liběchově jako poručnice) měl syny Rudolfa Karla (jenž brzo zemřel) a Jana Krystyána. Tento držel po otci Zaječice, Polety a Dubkovice, ale do r. 1621 je všechny prodal, r. 1630 pak seděl pro dluhy. Jiřík, mladší syn Jiříkův, zemřel okolo r. 1601 a měl z manželky své Anny ze Štampachu (druhý manžel Jan Lorenc ze Žerotína) dceru Mandalénu (manžel Jiří Malovec z Chýnova) a syny Jana Kryštofa, Kašpara a Jindřicha, kteří r. 1603 statek Lipenec prodali. Za to koupila máti jejich roku 1604 statek Cítovský. Jan Kryštof obdržel za díl Kostelec a koupil r. 1616 od bratra svého Kašpara díl jeho Cítovský. Roku 1623 odsouzen jest k manství, avšak brzo mu to odpuštěno (manželka Anna Marie ze Solhauzu). Zůstavil jediného syna Adama Václava, jehož statek Cítovský prodán jest (1630) Jiříkovi Malovci z Chýnova, manželu Mandalény Belvicky (Adam † 1632 v Litoměřicích bezdětek); Kašpar prodav díl svůj Cítovský koupil r. 1617 Barchov Velký, který mu také z pokuty v manství proměněn byl, a odejel pro náboženství ze země (manž. Anna Marie Robmhapovna ze Suché). Bratr jeho Jindřich (1603 – 29) osvobozen r. 1623 pokuty a podržel statek svůj Liběchov anebo, lépe řečeno, právo naň, poněvadž jej byl r. 1621 sestře své Mandaleně prodal. O potomcích této pošlosti není nic známo. Avšak vyskytuje se ještě jedna pošlost, kteráž s předešlými nesouvisí, poněvadž se později do Čech přistěhovala. Zikmund Belvic z nostic z Nelvic z nostic dosáhl r. 1594 inkolátu, koupil r. 1597 Bechlín, nedlouho potom také Beřkovice a Střemy. Zemřel roku 1621 zůstaviv z manž. Lidmily Vtelenské ze Vtelna syny Kašpara Mikuláše, Jana, Sigmunda a dceru Dorotu. Pro otcovo provinění byly sice statky jeho roku 1622 zabrány, ale potom synům z nichž Sigmund brzo zemřel) v manství ponechány. Kašpar zdědil r. 1628 po Oldřichovi Osterském ze Sulevic, jenž měl za manželku Lidmilu Belvic z nosticku z Nelvic z nostic, dvůr v Brocně. Bratr jeho Jan léna nepřijav na díl svůj Beřkovice odešel ze země a u nepřátel císařových se zdržoval, pročež Beřkovice r. 1626 znova zabrány. Potom se dal zase do služeb císařských, ale opustiv je zase dal se k Švédům, s nimiž přišel r. 1639 do Čech a bývalých svých statkův se ujal. Byv zajat v Děčíně vsazen jest do Bílé věže a roku 1642 na pět let do Zbiroha odsouzen. O rodě tomto vydán spis roku 1887 od J. Teige, Belwitz v. Nostwitz. – Ve znaku měli Belvic z nosticové z Nelvic z nostic štít polovičný s pravým polem stříbrným a levým černým a na štítě křížem položené dvě vidlice; nad přílbou pak pět pavích per. Sčk.