Benediktini

, členové mnišského řádu založeného Benediktem z Nursie, jehož řeholí se řídili. Řeholnící původně žili v samostatných opatstvích, ráz jednotného řádu získali až od 19. stol. V současnosti se kláštery spojují v kongregace (na českém území např. Slovanská kongregace), jež jsou volně spojeny v benediktinskou konfederaci v čele s opatem primasem.

Ottův slovník naučný: Benediktini

Benediktini. Nejstarší a nejznamenitější řehole na západě jest řehole benediktinská, založená sv. Benediktem Nursijským. Benedikt složil pro své mnichy na Monte Cassině v Campagni řeholi o 73 kapitolách, v níž hlavně požaduje ochotnou poslušnost a zapření sebe sama jako oběť vlastní vůle Bohu. Vstupujícímu do kláštera bylo podrobiti se ročnímu noviciátu, slíbiti, že doživotně v řádu zůstane a chudobu, poslušnost a čistotu zachovávati bude. Po té obdržel řeholní roucho. Mnich vstával ve 2 hodiny ráno a celý den byl mu rozdělen na služby Boží, čtení Písem sv. a Otcův, a na práci, která denně 8 h. trvala. Každý provozoval nějaké řemeslo neb umění. V čele kláštera stál opat, kterého všichni ze svého středu volili. Opat měl se o důležitých věcech raditi se všemi bratřími, ale pak rozhodoval o své vůli. Jemu po boku nejblíže stál pro vnitřní kázeň probošt nebo převor a dále zřízeni děkanové, z nichž každý měl dozor nad 10 mnichy. Řehole ukazuje praktický smysl Římanův, zavedla stálost místa a doživotní sliby, zjednala si svou vhodností a přiměřeností přístup do všech klášterů, vypudila všechny ostatní řehole a zavládla samojediná na západě. Do Gallie zavedl ji sv. Maurus a do Sicilie sv. Placid, oba chovanci sv. Benedikta. V Italii rozšiřoval ji Řehoř Veliký a rozšířil ji též do Anglie, poslav tam sv. Augustina v čele missie benediktinské. Do Němec zavedl ji sv. Bonifac, do Čech a Polska sv. Vojtěch, a do Uher pěstoun sv. Vojtěcha, Anastasius čili Radla. Benediktini stali se předními rozšiřovateli víry, vzdělanosti a veškerého umění. Obrátili 20 říší na křesťanství, zakládali školy, vyučovali mládež, opisujíce zachovali spisy latinských a řeckých klassikův a díla sv. Otcův a církevních spisovatelův; učinili své kláštery sídly znamenitých knihoven a sbírek uměleckých i j.; proměnili pouště v úrodné krajiny, zakládali osady a města, stavěli sirotčince, nemocnice a chudobince: dávali církvi biskupy, učitele a spisovatele. Také hudbu horlivě pěstovali. Téměř všichni věhlasní mužové, jimiž honosí se středověký hudební dějepis, byli členy řádu benediktinského; tak Řehoř Veliký (VI. stol.), Roman, Notker Balbul, Tuotil (IX. st.), Odon z Cluny, Hukbald (X. st.), Quido Aretinský, Hermann Contractus (XI. století), Bernard z Clairvaux (XII. stol.), Adam z Fuldy (XV. stol.) a t. d. V novější době vynikli zvláště Martin Gerbert, Bedos de Celles, Schubiger, Pothiers, Kienle a j. Pro jejich zásluhy a blahodárnou činnost udělovali benediktinům panovníci, velmoži a j. pozemky a bohaté dary, které vzrostly ve veliké bohatství. Avšak tímto bohatstvím hynula v mnohých klášteřích přísná kázeň, i vystoupili pak oprávci řádu, jako v VIII. st. sv. Benedikt Aniánský, v X. stol. sv. Odo, zakladatel bratrstva cluniackého, které ve svém květu přes 2000 klášterů mělo. Ze snahy po opravě řádu vznikli také Kamaldulští, jež sv. Romuald r. 1018 v Italii založil, Valombrosští, kteří za pap. lnnocence III. přes 60 klášterů měli, Grandmonští, kartusiáni, jež založil sv. Bruno r. 1084, cisterciáci (ve XII. stol.) a trappisté. Četné kongregace tvořily se pro opravu klášterů, z nichž nejznamenitější stala se v XVII. věku kongregace maurinská ve Francii, obsahujíc 180 opatství a konventuálních převorství. Nejnovější kongregace jest beuronská, kterou založili bratří Maurus a Placidus Wolterové roku 1863 v Beuroně. Kongregace má několik klášterů. mezi nimiž jest od r. 1880 emauzský v Praze a nejnověji sekovský ve Štyrsku. Z řádů benediktinských vzešli 24 papeži a několik tisíc kardinálů, arcibiskupův a biskupů. R. 1880 měl řád 81 klášter a 26 řeholních domů, 1 kardinála, 5 arcibiskupů, 18 biskupů, 2 apoštolské praefekty, 68 skutečných a 19 titulárních opatů, 9 samostatných převorů, 1846 kněží, 210 klerikův a 570 bratří (fráterů). Vedlé mužské větve byla a jest i ženská větev benediktinek, které v Rakousku mají posud 17 klášterů. Dr. Kr. Str.

Související hesla