Beneš Edvard

, český politik. Bratr Vojty Beneše. Studoval filozofii, sociologii, politické vědy a práva na univerzitách v Praze, v Dijonu, v Londýně a v Berlíně. Od 1912 docent, od 1921 profesor sociologie na FF UK v Praze. Stoupenec a spolupracovník T. G. Masaryka, představitel České strany pokrokové (realistické). Po vypuknutí 1. světové války se zapojil do protirakouského odboje. Od roku 1915 spolu s T. G. Masarykem a M. R. Štefánikem vůdčí představitel zahraničního odboje. V letech 1916 – 18 tajemník Národní rady československé v Paříži; významně se zasloužil se o vznik československé republiky. 1918 – 35 ministr zahraničí (1921 – 22 současně i předseda vlády). Stál u zrodu Společnosti národů a významně se podílel na její činnosti. Tvůrce československé zahraniční politiky v meziválečném období i za 2. světové války a těsně po ní. Před 2. světovou válkou se orientoval na Francii a Malou dohodu, 1935 uzavřel československo-sovětskou spojeneckou smlouvu. Ve vnitřní politice byl jedním z představitelů skupiny tzv. Hradu, 1923 – 35 člen národně socialistické strany, 1920 – 26 a 1929 – 35 poslanec Národního shromáždění. 14. 12. 1935 zvolen prezidentem, v září 1938 pod nátlakem přijal mnichovský diktát, v říjnu 1938 abdikoval a emigroval. V roce 1940 vytvořil v Londýně exilovou státní reprezentaci (převzal opět funkci prezidenta), 1943 uzavřel v Moskvě novou československo-sovětskou smlouvu a zahájil jednání s československými komunisty o poválečném uspořádání ČSR. V dubnu 1945 jmenoval v Košicích první vládu Národní fronty, v květnu 1945 se vrátil do Prahy. V říjnu 1945 potvrzen v prezidentském úřadě (v červnu 1946 znovu zvolen). V letech 1945 – 48 působil svou autoritou k obnově demokratického zřízení a k jeho obraně před komunistickou totalitou. V únoru 1948 zprvu podpořil demisi demokratických ministrů, posléze však podlehl komunistickému nátlaku, demisi přijal a jmenoval Gottwaldovu vládu. V květnu 1948 odmítl podepsat novou ústavu (Ústava 9. května) a v červnu 1948 abdikoval. Autor spisů Stranictví (1912) Světová válka a naše revoluce (1927 – 28), Úvahy o slovanství (1944), Demokracie dnes a zítra (1946), Paměti. Od Mnichova k nové válce a novému vítězství (1947), Mnichovské dny (Londýn 1958, Praha 1968), z nichž většina vyšla v řadě vydání.

Související hesla