Benešov

, okresní město ve středních Čechách; 16 100 obyvatel (1999). Průmysl potravinářský, později i stavebních hmot, strojírenský. – První písemná zmínka z roku 1219, město od 1540, významnou úlohu hrálo od 15. stol. do Bílé hory (četné sněmy); obchodní středisko zemědělské oblasti. V roce 1800 se Benešov vykoupil z poddanství, v 1. pol. 18. stol. poštovní spojení s Prahou. Zřícenina minoritského kláštera, děkanský chrám sv. Mikuláše, bývalé piaristické gymnázium (založeno 1703), barokní gymnaziální kostel, radnice. – Benešov je dějištěm děl K. Nového, V. Vančury (Pekař Jan Marhoul), rodiště topografa J. Schallera.

Ottův slovník naučný: Benešov

Benešov, okr. město v kraji táborském, na dráze cís. Františka Josefa, 38 km jihových. od Prahy, se 4258 obyv. ve 329 domech (1880), má děkanský chrám sv. Mikuláše, gymnasium piaristské (založ. 1703) s kostelem sv. Anny, střídní obecní školu, okr. hejtmanství, soud, oddělení pluku č. 102 a zemské obrany č. 46, čilý obchod a průmysl, pivovar, lihovary, parní mlýn, akciovou sladovnu, tiskárnu, z níž vychází časop. »Hlasy od Blaníkæ, okr. hospodářskou záložnu, městskou spořitelnu, filiálku Živnostenské banky, trhy četně navštěvované a jiné. – Benešov zal. okolo r. 1048 Beneš či Beneda, vladyka a vojevůdce Břetislava I., a to nahoře hrad, vých. od něho kostel sv. Mikuláše (1070) a jihozáp. podhradí, jež se r. 1311 nazývá již městem. Tobiáš z Benešova, probošt staroboleslavský, založil na místě rodinného hradu r. 1246 klášter minoritův a velký chrám Nanebevzetí P. Marie, podobný kostelu minoritskému v Praze, vstoupil sám do téhož kláštera a zemřel zde r. 1261. Od r. 1311 – 1590 držel Benešov i s hradem konopišťským příbuzný s pány z Benešova rod ze Šternberka, od něhož Benešov má ve znaku osmihrannou hvězdu zlatou v modrém poli, pak do r. 1604 Arkleb z Kunovic, v l. 1604 – 23 Hodějovští z Hodějova, l. 1623 až 1673 Michnové z Vacinova, l. 1673 – 1701 hr. ze Sinzendorfa, l. 1701 – 15 Fr. K. Přehořovský z Kvasejovic, l. 1715 – 1830 hrabě z Vrtby, l. 1830 – 48 kníž. z Lobkovic. Benešov byl sídlem dekanátu benešovského a král. popravce. V husitských válkách byl 10. května 1420 zapálen, a shořel i kostel a klášter minoritův. R. 1448, 23. května, zachycen byl tu papežský legát Karvajal, jenž z Prahy uprchl s českými kompaktáty a zde je vrátiti musil. Památný jest Benešov i sněmy: r. 1451 u přítomnosti Jiřího z Poděbrad a Eneáše Sylvia a r. 1473, kdy ovdovělá králová Johana z Rožmitála ve zpustlém chrámě klášterním měla k rozvaděným stavům řeč usilujíc, aby zanechajíce rozbrojů mezi sebou svorně pečovali o blaho a slávu vlasti. Benešov koupil v XV. a XVI. stol. ke špitálu statky v okolí, zejména Bedrč, a čítal r. 1569 již 233 osedlých; ale ve 30leté válce hrozně zpustl. R. 1627 lid povstalý zapálil Benešov, a mnoho rodin se pro náboženství vystěhovalo, později Švédové město vyloupili a zapálili: roku 1664 čítal jen 112 osedlých. Z památek nejstarší jsou: zříceniny kostela klášterního a zvony z r. 1322 a 1430. – Z rodáků benešovských vynikli: český spisovatel Matouš Benešovský, P. Leandr Kramář († 1801), poslední opat kláštera sázavského, a topograf Jar. Schaller. FAS.

Související hesla