Bengálský záliv

, okrajové moře Indického oceánu mezi Přední a Zadní Indií, ostrovem Šrí Lanka, Andamanami a Nikobarami; plocha 2 190 000 km2, max. hloubka 3 955 m. Rozsáhlý šelf proti deltě Gangy a Brahmaputry. V době letního monzunu nižší salinita (30 ‰) vlivem srážek a zvýšeného přítoku řek. Bouřlivé přílivy způsobují přírodní katastrofy na území Bangladéše.

Ottův slovník naučný: Bengálský záliv

Bengálský záliv, čásť okeánu Indického mezi Indií Přední a Zadní, má pobřeží asi 4505 km dlouhé. Vlévá se do něho mnoho značných řek: Ganga-Brahmaputra, Huglí na severu; Mahánadi, Godávari. Kístna, Káveri na západě; Kuladan, Irávadi, Saluin na východě. Mezi Cejlonem a jižní částí Indie jest zátoka a úžina Palkova; při ústí Sittangu v Zadní Indii zátoka Martabanská. Některé z hlavních přístavův a rejd, kde parníky pravidelně zakotvují, jsou: Negapatam, Kudalor, Pondišeri, Madras, Musulipatam, Kokonada, Vizagapatam, Gandžam, Púrí, Kalkutta, Čittagong, Akjáb, Bassein. Rangún, Maulmain. Z ostrovů jsou značnější: Cejlon (na jihozáp.): ostrovy Súndarbanské; Ramrí a Čeduba, Andamany a Nikobary, pak archipel Merguiský. Voda, kterou řeky indické do Bengálský zálivského zengálský zálivu svádějí, opět se Indii nahrazuje ze zálivu samého, neboť letní (jihozáp.) monsún přihání z něho od června do řijna směrem k pevné zemi spousty výparů mořských. V době měny monsúnů v květnu a červnu, pak v říjnu a listopadu, jest Bengálský záliv zengálský záliv nebezpečný pro značné vichry, zv. cyklony. Fl.

Související hesla