Beringův průliv

, průliv mezi Severním ledovým oceánem (Čukotské moře) a Tichým oceánem (Beringovo moře); šířka 85 km, hloubka 40 – 55 m. Mezi Diomedovými ostrovy procházejí hranice Ruska a USA. V pleistocénu byl nejméně dvakrát souší (před 20 000 lety hladina o 95 m níže, před 125 000 lety asi o 135 m níže) a probíhal tudy pevninský most mezi Asií a Severní Amerikou (teorie o migraci lidí do Ameriky).

Ottův slovník naučný: Beringův průliv

Beringův průliv, mořská úžina mezi Asií a Amerikou, spojující Sev. Ledové moře s Tichým okeánem, objevena byla r. 1648 od kozáka Dešneva, který od ústí Kolymy obeplul Východní mys a dospěl k ústí Anadyru, r. 1728 po druhé seznána Beringem, jenž nevěděl o prvém objevení, a nazvána podlé něho, r. 1778 prozkoumána Cookem, r. 1815 Kotzebuem, r. 1850 Collinsonem, r. 1879 Nordenskjöldem a r. 1880 Dallem. Na nejužším místě mezi mysem prince Waleského a mysem Východním jest nejužší měře jen 75 – 90 km a místo toto zahrazeno ještě ostrovy Diomedovými; průměrná hloubka jeho obnáší 40 – 60 m, největší pak jest ve středu, kdež dosahuje i 90 m. Po větší díl roku jest B. p. pokryt ledem, jehož ani v létě nebývá prost. Ve vých polovici jeho shledal Dall vodu značně teplejší (7 – 9° C) nežli na západě (2 – 3° C).

Související hesla