Berkové z Dubé

, český šlechtický rod, který se vyčlenil z rodu pánů z Dubé. Členové panského stavu. Za zakladatele je považován Hynek Berka z Dubé (1249 – 1306), který se proslavil jako válečník v bojích s Ottou Braniborským. Berkové z Dubé drželi velké majetky v severních a východních Čechách (Mšeno, Houska, Bezděz, Bělá, Sloup, Česká Lípa, Rumburk, Náchod, Rychmburk), na Moravě i v Kladsku. Významné postavení mezi českými rody měli zvláště za vlády Lucemburků; zastávali řadu významných světských i církevních úřadů. Hynek Berka z Dubé († 1350) byl nejvyšším pražským purkrabím, Bohuchval Berka z Dubé († po 1621) byl císařským radou a členem direktoria. Zbyněk Berka z Dubé a Lipé (1551 – 1606) byl pražským arcibiskupem. Část majetku ztratil rod po bitvě na Bílé hoře. Vymřel v 18. století.

Ottův slovník naučný: Berkové z Dubé

Berka z Dubé, jméno slavné staročeské rodiny panské, jejímž znakem byly dvě ostrvy černé na štítě zlatém, nad přílbicí dvě křídla za sebou položená, na nichž se též znamení ostrva spatřuje. Pocházeli z rozrodu Ronovského (tak řečeného po znaku, staroněm. ron), jim nejbližší byli Škopkové a Adršpachové z Dubé. Předek těchto tří rodů byl Častolov ze Žitavy, kdež držel dědičně úřad zemský (1216 – 50). Syny měl čtyři: Častolova (1250 – 77), předka pánův z Klinšteina, Jindřicha, Chvala (předka pánův z Lipého) a Alberta, předka Skopkův z Dubé. Jindřich, jinak Hajman aneb i Hynek (1249 – 1306), znám pro hrdinské boje, které sváděl s rotami Otíka Braniborského; r. 1291 byl také nejv. komorníkem, r. 1294 purkrabím domažlickým a od r. 1306 až do smrti purkrabím pražským. Synové po něm zůstali čtyři. První, Půta z Frydlantu (1295 – 1318), též pán na Veliši, stal se praotcem Adršpachův z Dubé; druhý, Hynek (1278), byl r. 1309 na studiích, ale již tehdá také kanovníkem u kostela pražského, jehož proboštem se stal roku 1320, roku 1324 byl administrátorem biskupství, roku 1326 stal se biskupem olomouckým a zemřel 29. pros. 1333. Třetí syn, Hynáček, držel za díl Housku a zemřel před r. 1320 zůstaviv vdovu Perchtu, která koupila dům v Praze a jej klášteru sv. Anny darovala (1329). Čtvrtý syn, Hynek (1297 a l. d.). držel Jestřebí, Mšeno, Kuřívody, po smrti bratrově i Housku, přikoupil Lipý a držel v zástavě panství Bezdězské, na němž založil město Bělou, dále zemi Kladskou, tak že patřil k nejbohatším pánům té doby. Od r. 1320 vyskytuje se jako purkrabě pražský, ve kteréž hodnosti zůstával až do smrti (†1348). Vdova po něm, Anežka (†1363), držela některé vesnice. Syny měl dva Jindřicha, jinak Hynka (1337 – 61) a Jindřicha (1348 – 1402), kterými založeny dvě hlavní větve Honšteinská a Kurovodská. A) Hynek byv asi roku r. 1352 s bratrem svým v nedílnosti obdržel potom panství Lipské a postaviv hrad Honštein (nyní v Sasích) přijal jej od císaře Karla v léno (1353). Po smrti otce svého byl také purkrabím pražským. Zemřel r. 1361 zůstaviv syny nezletilé Hynka a Hynka, kteří založili dvojí pošlost lipskou a honšteinskou. a) Hynek (snad mladší syn 1374 – 89) držel Sloup a Lipý a zemřel v mladých létech zůstaviv vdovu Elišku a syna Hynka Hlaváče. Tento zakládal v Lipém oltáře, prodal roku 1412 Sloup a byl dlouhá léta (1410 – 20) fojtem země Budišínské. Proti kališníkům bojoval až do smrti a zemřel r. 1423. Manželka jeho Anéžka ze Šternberka (†1439) vdala se po druhé za Sigmunda z Vartemberka. Poněvadž nezůstalo po něm synů, dědili Lipý strýci jeho Vilém z Ronova a Jan z Dubé. b) Hynek (druhý syn Hynkův) držel Honštein a Rumburk, koupil před rokem 1407 Tolštein, a asi v ten čas rozsáhlé panství šarfšteinské s Benešovem a Kamenicí a kromě toho jiné menší statky. Roku 1397 – 1407 byl fojtem v Dolní Lužici, od r. 1405 popravcem v Litoměřicku a r. 1396 – 97 a r. 1399 – 1417 nejv. sudím zemským. Možná i, že se roku 1419 dočkal. Synův měl pět: Hynka, Jindřicha, Beneše, Hynka mladšího a Jana, z nichž někteří se od otce již za živobytí oddělili. Při smrti otce svého drželi Hynek Šarfštein s Kamenicí, Jindřich polovici Honšteina, Beneš hrad Ratný, Hynek druhou polovici Honšteina, Jan Tolštein s panstvím kamenickým. c) Nejmladší z nich, Jan (1409 – 24), zemřel r. 1426 bezdětek a statky jeho podědili bratří, kteří si zase části svých dílů postupovali, že nesnadno všechny tyto změny náležitě poznati. aa) Hynek starší (1406 – 28) zemřel bezdětek, zapsav Šarfštein pro dluhy Hynčíkovi z Valdštejna a zůstaviv vdovu Žofku z Donína a syna Hynka (1453). bb) Jindřich (1408 – 28) postavil na díle svém hrad Vildštein a po smrti bratra Jana zdědil i Kamenici s Falkšteinem, a (jak se zdá) za to postoupil Vildštein bratru svému Hynkovi, Kamenici potom prodal pánům z Vartemberka (asi 1428). Manželka jeho Jitka z Hazemburka měla již před r. 1419 věno zapsané na Benešově, kteréž postoupila r. 1436 synům svým Jindřichovi, Hynkovi, Mikuláši a Zbyňkovi. aaa) Jindřich přip. se r. 1426 – 45 většího statku nemaje. bbb) Hynek (manž. Kateřina z Ryžemberka) přip. se r. 1436 – 57. ccc) Mikuláš (1436 až 1478) měl dlouhé pře se Saskem o statky, které otec byl koupil, držel s bratrem Lemberk, později sám klášterství hradištské a roku 1460 – 71 byl purkrabím kraje hradeckého (m. Elička z Okoře). Po synech jeho Burjanovi (1486 – 93) a Jiříkovi (1486 – 93), kteří po otci Hradiště zdědili, není zmínky o této pošlosti. ddd) Zbyněk (†1485; m. Cecilie z Šonaichu), držel Lemberk a bral se velice o to, aby se mu dostal Tolštein. Pokud známo jest, i po něm dědiců nezůstalo. cc) Beneš (1409 až 1423) držel také čásť Rumburka. Synové jeho byli: Beneš, Hynek a Albrecht, kteří měli boje se Sasy o hrad Ratný, při čemž Beneš přišel o živobytí. (Sestra jejich Anna provdána za Jana z Vartemberka a z Blankštejna.) Od strýce svého Hynka obdrželi při dělení Vildštein s částí Šluknovska a Tolštein s Rumburkem. Všechny ty statky držel potom Albrecht sám. Roku 1451 postoupil Vildštein kurfirštovi saskému, začež obdržel tu čásť Šluknovska, která posud k Honšteinu patřívala. Králi Jiříkovi protivil se roku 1462 a proto odsouzen jest svých statkův, kteréž r. 1463 vojskem lužickým obsazeny. Albrecht žil potom ve Vratislavi (m. Anna z Donína, †1449). O synech jeho Benešovi (1459 – 93), Albrechtovi (1459) a Kryštofovi (1493) málo je známo. dd) Hynek mladší (1409 – 47) sloučil ve svém držení celé panství honšteinské, Tolštein a Vildštein, ale držel ho společně se strýci svými, syny Benešovými. Po rozdělení podržel Honštein a větší čásť Šluknovska. Panství toto celé prodal r. 1443 s manželkou svou Barborou kurfirštovi saskému a obdržel za to Molberk nad Labem. Zemřel po r. 1452 zůstaviv syny Jana (†1457), Heníka (1452 – †1465) a Albrechta (†1479, m. Anna z Ilburka). Janův syn Jan (1463 – †31. pros. 1519) byl poslední této pošlosti (m. Anéžka ze Šlejnic † 24. kv. 1527). B) Jindřich (později »starý«, jednooký) držel po otci Dubou, Kuřívody, Housku, Jestřebí a jiné menší statky, na nichž nová sídla vznikala, k tomu získal Jablonný a Milštein. R. 1391 oddělil od sebe starší své syny Hynka, Jindřicha a Jindřicha, ostatek nechal pro mladší syny Václava, Janka, Jindřicha a Jindřicha. Sám († 1402, dcera byla Anna), nechal si jediné panství jestřebské, Housku, Kuřívody a Milčany a zemřel v l. 1402 – 1404 zanechav vdovu Adlu. Pět z těchto bratři mělo potomstvo a založili linie lipskou, houseckou, kurovodskou, jestřebskou a hradeckou. a) Hynek řečený nejstarší nebo Dubský (1390) držel Milštein a Kunratice, k nimž přikoupil půl Jablonného a zdědil Kuřívody. Zemřel ok. roku 1413 zůstaviv vdovu Kateřinu z Lemberka a dva syny. aa) Jaroslav (1419 – 32) držel Milštein, kromě toho Helfenburk, který r. 1429 s bratrem prodal, a hrad Ronov. Zemřel bezdětek. bb) Bratr jeho Jindřich (1429 – 69) držel Milštein, zdědil ck. r. 1441 Ojeřice (Hoyerswerda) v Lužici, jež však r. 1449 prodal, a konečně se dostal v držení Lipého, jejž sice s bratrem r. 1425 mocně osadil, ale nedlouho potom zase ztratil, tak že teprv r. 1444 zase v jeho držení vešel; také získal panství jablonské. Ku králi Jiříkovi věrně držel, neboť byl manželem sestry jeho Elišky z Kunštátu. Syny měl čtyři, kteří zase čtyři pošlosti založili. aaa) Jaroslav (1457 až 1490) držel s bratřími svými zboží otcovská v nedilu, k nimž získali Sloup a Zákupy. Byl roku 1469 – 90 sudím dvorským a zemřel před r. 1493 zůstaviv syny Adama a Zdislava. Tito obdrželi při rozdělení (1502) čtvrt Lipého a Jezvé. Díl ten prodali po roce 1505, Adam pak po roce 1513 zemřel. Zdislav koupil roku 1518 Zákupy a roku 1528 Jablonný. Byl r. 1523 – 33 nejv. sudím, roku 1534 – 53 nejv. hofmistrem, od r. 1527 fojtem v Horní Lužici. Skrze zápisy královské získal Ojvín a panství mělnické. Zemřel 11. list. 1553 bezdětek, ač byl třikráte ženat (m. 1. Majdaléna ze Sebiřova, 2. Beatrix z Kolovrat † 1541, 3. Anna z Vartemberka). bbb) Jiřík (1471 – † 1514) byl mistrem komory, r. 1492 – 1500 sudím dvorským. Při dělení (1502) obdržel čtvrť Lipého a Jablonný, ale onu prodal (m. Markéta z Koldic). Synové jeho byli Václav (1507 – 25), Jindřich (1507 – 43), Hynek (1507 – 44), Albrecht (1507 – 25), Jaroslav (1507 – 14), Petr (1507 – 14) a Kryštof (1507 až 1554), kteří ještě za živobytí otcova v Lipém panovali, potom Jablonný prodali a kromě Kryštofa bez potomků pomřeli. Kryštof zdědil (1553) Jablonný po strýci Zdislavovi a zemřel nedlouho potom zůstaviv dva syny. Mladší z nich Zdislav zdědil již roku 1553 panství mělnické a od bratra se oddělil polovicí Jablonného. Roku 1575 byl již mrtev. Z manželky Marjány ze Lstiboře měl syna Jana († 1600) a dvě dcery Kateřinu (m. Mikuláš Sekerka z Sedčic) a Markétu. Starší syn Jindřich držel polovici Jablonného, na níž postavil zámek Nový Falkemburk, r. 1580 koupil Malkov, r. 1581 Lemberk, ale prodal roku 1599 všechny statky svoje a odebral se do ciziny. Zemřel r. 1601 v Holšteinsku. Ženat byl dvakráte (1. Eliška z Vartemberka † 1572, 2. Anna ze Šmolcu). Nejstarší syn Kryštof koupil si r. 1590 statek ve Varnsdorfu, který zase prodal a zemřel ok. roku 1595. Druhý syn Volf (†1598, m. Aléna Lažanská z Bukové) ujal roku 1597 všechny statky otcovské, jež však zase na otce spadly. Třetí syn Hynek (†1609, m. Markéta Hyršpergárovna z Kynycksheinu) seděl napřed při Jablonném, potom držel Měšice. Čtvrtý syn Josef zemřel před r. 1607. Volf († 1599) měl dvě děti, dceru Elišku Volfominu (m. 1. Jan Jiří Žďárský ze Žďáru 1613, 2. Karel Hysrle z Chodův) a Jindřicha Volfa. Tento dědil polovici Jablonného po smrti Janově, k níž r. 1623 druhou polovici přikoupil. Kromě toho kupoval jiné menší statky a skrze manželku svou první Magdalénu Kateřinu ze Žerotína dostal se v držení Malešova a Ostrova, k nimž přikoupil Myskovice a Suchdol. Byl hejtmanem Nového města Pražského, r. 1634 místodržícím, vrchním regentek panství královských, r. 1640 sudím dvorským, od r. 1645 presidentem komory. Roku 1637 dne 15. čce povýšen jest do stavu hrabat říšských s názvem Hovora z Dubé a z Lipého; také byl rytířem řádu sv. Jakuba. Zakusiv mnohé svízele při obléhání Prahy (1648) zemřel roku 1650 (2. m. Eleonora Marie z Lobkovic). Děti jeho byly: 1. Eliška Barbora (m. 1. Karel Ferdinand z Valdštejna, 2. Bernart O'Bern); 2. Frant. Karel obdržel při dělení r. 1651 Malešov a okolní statky a oženil se v Nizozemsku s Marií Antonií z Berlaymontu. Zemřel 23. čce 1663 bezdětek; 3. František Antonín obdržel r. 1651 Jablonný a statky v Boleslavsku a dědil nejen po bratru, nýbrž i po strýcích rychemburských (1669). Ujav tyto všechny statky r. 1670, kdež se stal plnoletým, oženil se s Ludovikou Annou Montecuculi a byl pak vyslancem ve Španělích, Dánsku, Švédsku, Nizozemsku a Benátkách (tuto 1699 – 1703). R. 1701 obdržel dědičnou hodnost nejv. maršálka, ale když potom roku 1706 (24. dubna) ve Vídni zemřel, vyhasla s ním tato větev a rod Berkovský v Čechách vůbec, tak že se znamenité jeho jmění do cizích rodin dostalo. 4. Marie Kateřina († 1668). 5. Marie Terezie Eleonora († 1726), abatyše v klášteře Voršulinek na Hradčanech. ccc) Jan byl r. 1471 kraječem králové a pojal ok. roku 1481 za manželku Lidmilu z Kravař, skrze niž se dostal v drženi Šternberka. Zemřel r. 1501 zůstaviv syna Václava, jenž obdržel r. 1502 za díl svůj čtvrť Lipého a Zákupy, který ale hned potom strýci Petrovi prodal. Následující držitel Šternberka Ladislav 1520 až 1532 byl bezpochyby syn jeho, tak jako i nástupce jeho Jan Václav, který se oženil r. 1551 s Magdalénou ze Žerotína (†1562) a zemřel r. 1565 zůstaviv jedinou dceru Kateřinu, po níž se dostal Šternberk manželu jejímu Karlovi knížeti z Minstrberka (1570). ddd) Petr (1471 – 1518) obdržel při dělení (1502) čtvrť Lipého a panství sloupské, ale koupil potom díl bratra Jana, od něhož odprodal r. 1518 Zákupy. Vdova po něm Beatrix z Kolovrat (†1541) vdala se po druhé za synovce mužova Zdislava. Z manželství tohoto pošly dcery Anna Lidmila (m. František hrabě z Thurnu), Ižalda (†1560, m. Jan Bořita z Martinic †1577), Eliška (m. Ludvík z Gutšteina †1542), která nabyla Nepomyšle a roku 1567 zemřela, a Lukrecie. Synové Petrovi byli: Sigmund a Jiljí. Tento zemřel okolo roku 1540, zůstaviv dceru Voršilu, která se vdala r. 1549 za Šebastiana z Forstu, hejtmana na Českém Dubu. Sigmund oženil se se Zikonií Šlikovnou z Holiče, skrze niž přišel ke jmění (†1547). Po druhé se oženil s Kunhutou hrab. z Eberšteina (†1594), již věnoval na Stranově r. 1545 koupeném a jí také do života zapsal panství sloupské. Zemřel roku 1570, 1. srp. Starší syn jeho Petr obdržel od otce za díl Stranov (1565) a oženil se se Sibyllou z Ebršteina (†1594), sestrou macechy své. Zemřel r. 1585 dne 19. prosince; statek jeho podědili napřed manželka, potom Adam synovec. Bratr jeho Jetřich Jiří ženat byl s Evou z Bibrštejna v manželství nešťastném a zemřel roku 1585 dne 7. července. Děti jeho byly: Anna (m. Václav ml. Berka z dubé z Derka z dubé) a Adam. Tento ujal Lipý a dostal Stranov, který r. 1589 prodán, a po smrti báby své zdědil Sloup a Lhotu, (roku 1592 od Sibylly koupenou). Oženil se s Annou Berkkovnou z Derka z dubé, jež mu r. 1598 dceru Annu Marii porodila. Zemřel roku 1607 dne 13. července. Vdova po něm vdala se po druhé za Jana Abrahama z Zolhauzu (1609) a koupila r. 1616 Lipý a Sloup od dcery své (m. Rudolf Zejdlic z Šenfeldu 1616), tak že statky tyto z držení rodu Berkovského vyšly. b) Jindřich řečený starší (1390 †1406) měl polovici Jablonného, kteréž se brzo zbavil prodav ji bratru svému, ale od otce dostal ještě Milčany za živobytí a po smrti jeho držel také Jestřebí a Kuří vody. Zemřel r. 1406 zanechav syna Jindřicha, který nedlouho potom na Housce zemřel a dceru Bonuši, která zemřela v Lipém. Statky jeho pak rozebrali bratři mezi sebou; Milčany vzal Jindřich ml., Kuřívody Hynek Dubský a Jestřebí Hynek Hlaváč. c) Jindřich Berka z dubé (Beroušek) jinak mladší (1391 – 1437) obdržel za díl polovici Jablonného, kteréž se zase zbavil, za to zdědil po smrti otcově Housku, zdědil roku 1406 po bratru Milčany a v bojích náboženských choval se smířlivě, proto jej také na sněmích r. 1421 – 23 nacházíme; r. 1432 prodal Housku Janovi ze Smiřic. Syny měl dva Hynka a Chvala. O onom je málo známo; tento držel po otci Milčany, které r. 1437 prodal a neznámým způsobem nabyl Kuřích vod a polovice Jablonného (†1447). Syn jeho Pavel prodal r. 1447 polovici tuto, ale zemřel ne dlouho potom a panství kurovodské dostalo se strýci jeho Alšovi. Barbora. sestra jeho, přip. se ještě r. 1460. Jí pak pošlost tato po přeslici vyhasla. d) Václav (1394 – 1415) obdržel od bratří r. 1402 hrad Čáp s přísl., ale opustil jej brzo a usadil se na tvrzi Zakšině. Nějaký čas držel i polovici Jablonného. K jeho potomkům dlužno přičísti Hynka Berka z dubéku z Derka z dubé a z Deštné (1440). Jiný jeho potomek Aleš Zakšinský (1452), jenž získal Kuří vody a držel také Dubou, roku 1461 – 75 byl podkomořím králové a později jejím hofmistrem. Zemřel před rokem 1481 (manžel sestry jeho Jan z Dobřenic). Syn jeho Jiřík nazývá se seděním na Beršteině, držel po otci Kuří vody a koupil r. 1512 Valečov, žil ještě roku 1519, †1522). Kromě dcer Anny, Kateřiny a Johanky (m. Václav Kamenec †1519) zůstavil syna Alše, který Valečov před rokem 1527 prodal. Za to získal Loukovec, který zapsal roku 1541 manželce své Kateřině Popelovně z Vesce. Zemřel před r. 1544 zůstaviv tři syny. aa) Jan (1544 – 80) zůstav asi do roku 1547 v nedílu s bratřími obdržel za díl Kuří vody a skrze manželku svou Annu z Janovic dostal se v spoludržení Bělé. Syn jeho Aleš oženiv se s Eliškou z Valdšteina (ok. 1580) držel po otci Kuřívody a po mateři Bělou, kterýžto statek posud zápisný koupil r. 1586 dědičně. Nemaje dětí zapsal týž statek r. 1595 manželce své a pominuv se potom smyslem, sám se mečem zabil (1599). Statky jeho přešly potom na jeho strýce. bb) Adam (1544 – †1583) obdržel za díl Berštein. na němž věnoval r. 1553 Kateřině z Hungrkoštu, manželce své (†1564; dcera jejich Aléna Eliška vdala se roku 1609 za Zdeňka Lva Libšteinského z Kolovrat a †1632). Oba koupili roku 1558 Bezděz. Před r. 1574 pojal druhou manželku Elišku z Dobranova, která mu kromě tří synů dceru Kateřinu (m. Burjan Vančura z Řehnic 1586) porodila. Synové jeho byli Aleš (1564), Jáchym (1564), Jiří (1583), Václav (1583) a Jan Hovora. První dva dědili po mateři Kateřině díl její na Bezdězi, ostatní tři rozdělili se ok. r. 1592 o panství Beršteinské. Jiří držel Berštein a polovici Dubé, na nichž roku 1592 manželce své Barboře z Šenburka věnoval. Roku 1616 prodal díl toho statku a r. 1618 ostatek bratru svému Václavovi, tak že se potom všech svých statkův zbavil. Zůstali po něm synové (viz níže). Bratr jeho Václav pojal za manželku Barboru z Lobkovic, vdovu po Janu z Vartemberka († 1595), skrze niž se dostal v držení panství bězdězského, k tomu koupil r. 1610 Kokořín, roku 1612 díl Mšena, loučenské panství, roku 1615 Housku; za díl měl Deštnou a Dubou a roku 1616 přikoupil Berštein. R. 1618 měl platné účastenství v povstání, byl direktorem, přimlouval se za zvolení Bedřicha Falckého, od něhož byl učiněn nejv. sudím zemským. Roku 1620 ujel ze země a odsouzen hrdla, cti a statkův (m. 2. Anna z Oprštorfu žila ještě r. 1646). Zůstali po něm potomci (viz níže). Jan Hovora, bratr jeho, koupil roku 1600 Stružnici, kterou zase r. 1602 prodal a zemřel v roce potom zůstaviv vdovu Marii z Zolhauzu. Dotčený Jiří (1583 – 1618) byl třikráte ženat (1. Kateřina kn. z Minstrberka, 2. Kateřina z Necheru, 3. Barbora z Šemburka). Dcera jeho Anna Marie († 1670) vdala se za Václava hrab. z Rozdražova. Syn jeho Adam byl od r. 1619 – 32 ve službách Bedřicha Falckého, bojoval roku 1620 na Bílé hoře, unikl smrti, k níž byl odsouzen r. 1627 v Boleslavi slezské, a oženil se potom v Haagu s Barborou z Roupova († 1655). Od r. 1632 byl ve službách švédských a padl jako nejvyšší r. 1641 dne 28. řijna. Z dětí jeho tři dosáhly mužského věku Křišťan († 1665), Abraham († 1676) a Adam Bohumír († 1661). Abraham měl z dvojího manželství (I. Oldřiška ze Vchynic † 1660, 2. Dorota z Elsnic) několik dětí a držel statek Wohla. Jeden syn Bohumír Abraham držel týž statek po otci (1676), druhý Křišťan byl r. 1697 – 1714 vrchním dvorním intendantem u Karla XII., krále švédského, třetí Jakub († 1730) naučil se z lásky k Markétě Nestonové v městě Kampen řemeslu ševcovskému a odepsal se názvu šlechtického, od kteréž doby se potomci jeho prostým příjmením Duba psali. Jen jeden z nich, Vilém, který byl dvorským radou v Hannoveru, dosáhl prý zase (1777) šlechtictví. Členové toho rodu žijí posud v Sasku v několika místech. (Obšírně o tom Ch. A. Pescheck, Die böhm. Exulanten in Sachsen, 133.) Jan Jiří (narozen 1606) byl prý také synem Jiříkovým. Týž byl napřed na dvoře drážďanském, od r. 1625 ve službách dánských, od r. 1627 v císařských a přiženil se k nějakým statkům ve Slezsku. Měl jediné dceru Annu Marii (manž. Kašpar z Rejbnic). Syn Václava staršího, Adam Bohumír (*1604), marně se vynasnažoval r. 1621, aby mu byly navráceny statky otcovy, ale poněvadž přestoupil k náboženství katol., obdržel dům u Zlaté štiky v Praze (1623). Později se stal hejtmanem v Kladsku a zemřel bezdětek před rokem 1648. cc) Albrecht (1544, † 1578) dědil Loukovec a oženil se s Kryzeldou z Lobkovic († 1607), jež se po jeho smrti vdala za Adama ze Švamberka. Dcera jeho Kateřina dědila po mateři Libkovice (m. I. purkr. z Donína, 2. Jáchym Libštein. z Kolovrat † 1635). Syn Bohuchval držel po otci Loukovec, po mateři Chýše a po strýci Alšovi Bělou a Kuří vody (m. Kateřina Slavatovna z Chlumu). Roku 1618 byl jedním z původcův povstání, pak správcem zemským a úhlavním protivníkem rodu rakouského, pročež ujel r. 1620 ze země a r. 1621 odsouzen hrdla, cti a statkův. Syn jeho Aleš (m. Dorota z Vartemberka † j. 1616) držel statek Loukovec již za živobytí otcova a propadl r. 1622 polovicí svého jmění, nicméně zůstal až do smrti své (1640) v držení Loukovce. Potomstva. pokud je známo, neměl. e) Jindřich Hlaváč (1394 – 1433) obdržel za díl roku 1402 několik vesnic u Jestřebí, mezi nimiž si postavil Lov nové sídlo, i Jestřebí samé držel po smrti bratrově. R. 1419 postavil se sice proti kališníkům, ale dal se za nedlouho buď dobrovolně neb bezděky na jejich stranu a vyskytuje se roku 1427 jako hejtman táborský na Lipém. Roku 1433 byl v Praze na sněmě Svatomartinském. Syn jeho Čeněk dostal se zase v držení Jestřebí, kteréž bylo před tím od loupežníkův osazeno, ale prodal je r. 1446. Syn jeho Jindřich, řeč. Čeněk, měl r. 1463 – 87 dlouho pře o Chlum a Malešov a držel statek Drahobuz (2. m. Kateřina z Velezic). Synové jeho byli Jindřich (1488 – 1545) a Jan (1502 – 24) Drahobuzští z Derka z dubé, z nichž onen držel Drahobuz na svůj díl a jej prodal před r. 1540 Karlovi Dubanskému z Duban. O potomcích jejich není nic známo. f) Jindřich nejmladší, řečený Vaněk (1394 – 1412), obdržel za díl Chudý Hrádek a Dubou, k tomu dědil Pavlovice a byl ženat s Barborou z Kolovrat, která se v druhém loži za Jana z Cimburka provdala. Syny měl dva, Jana a Jindřicha, kromě toho bezpochyby ještě třetího, Vaňka mladšího, který se r. 1429 připomíná, a čtvrtého Hynka, který se nazývá r. 1440 seděním v Dubé. Jan (1430 – 53) seděl v Pavlovicích, Jindřich (1429, † 1465) držel Chudý Hrádek samotný jako svůj díl, kterýž, jak se zdá, prodal mateři své a za to nabyl Jiřic, potom i Kostelce nad Labem. Později nabyl zase Hrádku, který nedlouho potom z držení rodiny vyšel. Roku 1458 – 62 byl hofmistrem králové (m. Eliška z Bozkovic). Syn jeho Václav držel Rudeč, ale zemřel před r. 1454. O jiných potomcích není nám nic známo. Do vývodu tohoto není možná vřaditi pošlost Dřevenickou, leda bychom je maně připojili k pošlosti Lemberské nebo Jindřicha z Derka z dubé a z Kostelce. Praotec této větve byl Jindřich († 1541, 8. ledna). R. 1506 koupil Žirec, na němž věnoval manželce své Aléně ze Šumburka, potom prodal týž statek a koupil Heřmanice, r. 1520 seděl na Kumburce, roku 1526 na Dřevenici, jsa tehdá hejtmanem kraje hradeckého, později byl nejv. sudím a hejtmanem zemským (m. 2. Aera z Chánova). Synové jeho byli: Hajman, Zbyněk, Zdislav, Zdeněk, Ondřej a Václav. Hajman seděl na Šaclíři, byl kumtorem lamberským a žitavským a zemřel r. 1541. Václav (1541 až 1553) dostal za díl peníze a tudy pozemským statkem nevládl. Potomků bylo toliko po dvou bratřích. aa) Zbyněk dědil po smrti Zdislava, strýce svého, Zákupy. Byl nejvyšším mistrem převorství řádu sv. Jana a pánem strakonickým, později cís. radou a nejv. kamrmistrem a zemřel r. 1578 (m. Veronika z Lobkovic). Jeho synem byl bezpochyby Jan Berka z dubé z Derka z dubé, který r. 1578 dne 11. listopadu od svého vlastního lokaje byl na rynku lipském proboden. Dcera Zbyňkova byla Eliška (m. 1. Jan Novohradský z Kolovrat † 1613, 2. Volf Ilburk z Vřesovic). Druhý syn Zbyňkův Václav došed plnoletosti držel Zákupy a byl císařským radou a hejtmanem knížectví hlohovského. Zemřel před r. 1612 zůstaviv syny Zbyňka, Zdislava, Jiříka Václava, Jana Jindřicha a Václava Ignáce (tento na sirobu narozen), a dcery Annu Veroniku a Zdeňku, pro něž se nemohly Zákupy udržeti a prodány skrze pány k tomu nařízené (1612) Janovi Novohradskému z Kolovrat. Zdislav stal se opatem u sv. Mikuláše v Praze a zemřel r. 1648. Po Václavovi († 1647) zůstal z Apolony Ludmily Hořnatecké z Dobročovic syn Bohuslav Ferdinand, který zdědil nápadní statky Berkovské (Rychemburk a j.), ale zemřel již r. 1654 (m. Marie Eliška ze Vchynic, před tím vdaná Střelová, potom Bruntálská z Vrbna † 1682), zůstaviv dcery Frant. Boženu Rosalii († 1714, m. Vilém Leopold ze Vchynic † 1709) a Terezii. bb) Zdeněk obdržel r. 1553 za díl Dřevenici, kterou r. 1560 prodal, za to koupil r. 1558 Rychemburk s panstvím rozsáhlým. Byl nejv. sudím, tajným radou, komorníkem a nejv. podkoním Viléma knížete bavorského. Zemřel r. 1572 dne 23. září. Z manželky své Kateřiny z Biskupic zůstavil syny: Václava, Zbyňka, Ladislava a Zdeňka a dceru Veroniku. Nejstarší, Václav, obdržev Rychemburk za díl, ostatní bratry vybýval. Jsa dobrým hospodářem, koupil r. 1572 Budišov, r. 1593 Osov, r. 1596 Nový Ořechov. Byl císařským radou, roku 1589 – 97 maršálkem dvoru král., r. 1597 – 99 nejv. sudím a potom nejvyšším komorníkem. Zemřel r. 1600 6. července (manž. I. Aléna Meziřícká z Lomnice † 1585, 2. Markéta Trčkovna z Lípy). Bratr jeho Zbyněk (viz doleji) stal se arcibiskupem († 1606 6. bř.). Zdeněk dostal se v držení Meziříčí a zemřel r. 1594 (manž. Zuzana Heltovna z Kementu); Ladislav Konečně byl pánem na Meziříčí, Jaroslavicích a Novém Hrádku, cís. radou, komorníkem a nejvyš. komorníkem markr. Morav. a nenáviděným u mnohých. První manželku měl Kateřinu z Hradce (1591), s druhou manž. Eliškou z Žerotína († 1611) dostal se v držení Heřmanova Městce, k nimž připojil Stolany r. 1608 koupené. Zemřel roku 1613. Starší jeho syn Zdeněk Leopold spravoval statky otcovské s radou pomocníkův, ale, jak se zdá, záhy zemřel. Bratr jeho Jan Jetřich došed let svých (1624) uvázal se v Městec, ale zemřel před r. 1637 bez dědicův. Jmění jeho dědila sestra jeho Anna Marie vdaná Khyslová, která Městec r. 1661 prodala. Z této pošlosti Meziřícko-Městecké nebylo potom již potomstva. Václavův syn Lev Burjan Koupil r. 1614 Rosice a Úřetice, r. 1622 panství dačické, roku 1623 Slatiňany. Věrně stoje při Ferdinandovi II. a straně katolické zkusil sice mnohá protivenství, ale za to odměněn udělením hodnosti dědičné nejvyššího maršálka a povýšením do stavu hraběcího (13. ún. 1623). Z Rychemburka a z některých jiných panství zřídil statky nápadní pro katolické potomky rodu Berkovského († 1625). Manželka jeho Františka Hippolyta hraběnka z Fyrštemberka jako poručnice syna svého nezletilého vydala řád pro své poddané na panstvích českých (otištěný v »Č. C.M.« 1843, str. 161). Syn její Matěj Ferdinand Berka z dubé z Derka z dubé uvázal se roku 1641 v Rychemburk, Rosice, Slatiňany a Budišov, ale zemřel již roku 1644 dne 20. srpna v Jihlavě. Poněvadž po něm dědicův nezůstalo, povstaly o nápadní statky dlouhé pře, které až do r. 1699 trvaly. (Srv. Wenzel Hieke, Die Berka von Duba und ihre Besitzungen in Böhmen, »Mittheil. d. Ver. f. Gesch. d. D. in B.«, XXIV., 116; Neues Archiv für sächs. Geschichte II., VI.) Sck.

Související hesla