Berla


1. obecně pastýřská a poutnická hůl;
2. v užším smyslu křesťanský liturgický symbol pastýře. Ve znacích užívají berlu sídelní arcibiskupové a biskupové (závitem ven otočenou), dále opati a preláti s právem užívat pontifikálie (závitem otočenou dovnitř). Je jí většinou šikmo podložen štít.

Ottův slovník naučný: Berla

Berla, dlouhá hůl pastýřská nebo poutnická, nahoře buď zahnutá nebo křížem, opěradlem opatřená. Berla stala se také odznakem hodnosti a důstojnosti světské a duchovní.

Berla biskupská (lat. baculus pastoralis, pedum, něm. Bischofstab, Hirtenstab), rovná, při hořejším konci ohnutá hůl, jest odznakem důstojnosti biskupské. Na východě již v dobách před Kr. dán králům a kněžím čestný název »pastýřů« za příčinou laskavé péče, s jakou nad blahem stádce svého bděli. Spasitel sám nazývá se pastýřem, a v církvi křesťanské ustálil se název ten k označení biskupův a kněží hned v dobách apoštolských. Kdy berla odznakem úřadu biskupského se stala, s jistotou určiti nelze. První zmínku o berle činí sv. Isidor, arcibiskup sevillský († 636). Podobá se, že s počátku, kde biskup obyčejně býval muž stářím pokročilý, užíval berly jako nutné podpory při chůzi (tak na př. doposud při 50letém jubileu kněžském podává se jubilárovi ozdobná hůl či berla, o kterouž se opíraje do chrámu kráčí); bývala tudíž zhotovována berla ze dřeva obecného. Později teprv užíváno k tomu vzácných kovů, stříbra, zlata i drahokamů. (Vyobr. č. 541. představuje berlu kněžen abatyší u sv. Jiří, nyní Terezianského ústavu na hradě Pražském z r. 1303; podrobný popis Památky archaeol II. str. 89.) Papež nemá berly. Za důvod uvádí se starobylé podání, dle něhož prý sv. Petr svoji berlu na památku daroval sv. Maternovi neb Eucheriovi, prvnímu biskupu trevirskému; avšak jiní mnohem správněji udávají mystický důvod, že berla jsouc nahoře zahnutá, značí podřízenost biskupů pod římského papeže; z té příčiny papež nikomu podřízen nejsa užívá za odznak své moci vysokého kříže, trojí příčkou opatřeného (pedum rectum). Počínaje XII. a XIII. stol. papežové propůjčovali začasté kapitolám kollegiátním i kathedrálním výsadu, že buď všickni členové sboru neb aspoň hodnostáři (dignitáři) užívati mohli berly biskupské; totéž právo také opatům dáno. Obyčejně spojeno jest právo užívání berly s právem nositi na hlavě infuli čili mitru biskupskou. Bvý.

Související hesla