Biblia pauperum

, bible chudých – od 13. stol. bible obsahující kreslené ilustrace se stručným textem, v němž je vyjádřen vztah příběhů Nového a Starého zákona. Jejími uživateli byli především kazatelé, kteří se vyobrazeními inspirovali.

Ottův slovník naučný: Biblia pauperum

Biblia pauperum (lat., bible chudých), řada obrazů biblických. Bývá jich 35 – 50 a představují, jak vykupitelské dílo v Starém zákoně bylo předpověděno i předobrazeno a v Novém zákoně dokonáno. Uprostřed každého obrazu jsou osoby z Nového zákona (znázornění některého tajemství ze života Kristova), kolem nich vyobrazení obyčejně 4 proroků s případnými propovědmi prorockými, v pravo a v levo předobrazení ze St. zákona, dole pak nebo nahoře příslušný text biblický; na př. Obětování Páně, Obětování prvorozencův a Obětování Samuele. Obrazů těch užívalo se ve středověku k názornému vyučování biblické dějepravě u dítek i u dospělých, jmenovitě těch, kteří čísti neuměli (odtud jméno »bible chudých«, t. duchem). Zavedení jejich přičítá staré podání básníku Werinherovi (Wernerovi) as r. 1091. Avšak v Hannoveru nachází se bible chudých, k níž přičiněna jest poznámka, že zavedl ji sv. Ansgar (†865). Sa.

Související hesla