Biografie

, životopis;
1. literatura žánr založený na rekonstrukci životních osudů a činů určité osobnosti za pomoci archívních materiálů, memoárů, deníků, ústních pramenů, vzpomínek. Viz též autobiografie;
2. sociologie metodologický přístup, který využívá osobní dokumenty a vyprávění k vystižení životní dráhy zkoumaných osob. Biografické analýzy chtějí odhalit prvky, které nejsou na první pohled evidentní (typy situací, procesy transformací, hodnoty, postoje), ale mohou též ukázat na sdílené charakteristiky jednotlivých osob. Studium biografií pomáhá porozumět individuálnímu jednání v historických situacích.

Ottův slovník naučný: Biografie

Biografie(z řec. βιoς= život a γσαφειν = psáti, česky životopis), methodou historickou provedené vypsání života, a sice jak průběhu jeho vnějšího, tak mravního a intellektuálního vývoje některé osoby, ovšem takové, která zasluhuje pozornost buď pro své osudy, své postavení nebo své působení. Žádáme na biografii, aby byla psána s podrobnou znalostí běhu života osoby, která jest jejím předmětem, pravdivě a nestranně. Jedná-li se o osoby, které zaujímaly postavení veřejné, nutno žádati, aby životopisec dopodrobna znal dobu, v níž působily, a všecky styky a okolnosti, které měly vliv na počínání jejich. Zvláštním druhem biografie jest nekrolog, který u příležitosti úmrtí osoby znamenitější vytýká hlavní události z jejího života. Je-li sám spisovatel předmětem biografie, vzniká autobiografie, k níž ovšem třeba značně vyvinutého sebepoznání a lásky ku pravdě, jakož i přesvědčení o vlastní hodnotě mravní: k ní jako stručné vypsání života vlastního druží se tak zv. curriculum vitae a do jisté míry také paměti (memoiry). Literatura biografická jest velice hojná. Ze starověku jako příklad budiž uveden Tacitův život Agricoly; středověk obzvláště jest bohat na životy svatých, k životu panovníků světských a státníků méně přihlíženo, vzácnou výjimku na př. tvoří Život Karla IV., jím samým sepsaný. V nové době jest literatura nepřehledná a obzvláště v ní vynikli Francouzové (na př. Fléchier, Fontanelle, L. Racine, Burigny, Voltaire, Mullet, Boissy d'Anglas, Villemain, Cousin) a Angličané (Middleton, Johnson, Murphv, Robertson, Th. Moore, Marshall Southey, Boswell, Irwing, Harris, Borrow). – O sestavení veškeré literatury biografické pokusil se Oettinger v Bibliographie bibliographique (v Lipsku, 1850; 2. vyd. v Brusselu, 1854). – Z naší literatury novější jako příklady vzorných biografií psaných od současníků buďtež uvedeny Zeleného, Život Jungmannův (v Praze, 1873 a 1881); Brandla, Josef Dobrovský; Kalouska, Nástin životopisu Fran. tiška Palackého; Jahnův, Frant. Lad. Rieger; biografie osob z dob minulých psali na př. Tomek, Jan Žižka. Borový, Jan Brus z Mohelnice (v Praze, 1874) a Martin Medek (v Praze. 1877); Fr. Krásl. Arnošt hrabě Harrach (v Praze, 1886) a j. – Četné jsou sbírky biografií, a sice buďto 1. všeobecné, totiž pamětihodných osob všech zemí a dob; 2. určité doby, jistého stavu (umělci, učenci) neb jisté národnosti. Z těch jako příklady uvádíme: Bayle, Dictionnaire historique (od r. 1697 v četných vydáních, posledně v Paříži 1820 v 16 dílech); Michaud, Biographie universelle (nové vyd. v Paříži 1842 až 1865, 45 dílů). »Allgemeine deutsche Biographie« (vydávaná nákladem akademie mnichovské od r. 1875, v níž najdeme také mnoho Čechů, na př. Rožmberky); Wurzbach, Biographisches Lexicon des Kaisertums Oesterreich (ve Vídni od r. 1856) atd. Rovněž četné jsou sbírky životopisů spisovatelů, při nichž ovšem v první řadě hledí se k činnosti literární; ty jsou buď všeobecné nebo přihlížejí k národům jednotlivým; jako příklad uvádíme: Niceron, Mémoires pour servir à l'histoire des hommes illustres dans la république des lettres (v Paříži, 1727 – 45, 43 dílů); De Gubernatis, Dizionario biografico degli scrittori contemporanei (ve Florencii, 1877); Dictionnaire international des écrivains du jour (Florencie, 1888 a sled.). U nás v té příčině obzvláště zasloužilým se stal Ant. Rybička (Přední křísitelé, v Praze, 1883 sl.) a Jos. Jireček (Rukověť k dějinám literatury české, v Praze, 1875 – 76). Nk. Dodatky Životopisy obsahují: Parlamentarisches Jahrbuch (od dra Kohna); Nos députés; Nos sénateurs; Der deutsche Reichstag (od Kürschnera); Geistiges Wien; Parlamentarisches Handbuch (od Hahna); Annuaire de la presse française et du monde politique; Národní album; Almanach českých právníků; Almanach sněmu království Českého; Nový český sněm; Parlamentární rukojeť; Almanach sněmu markrabství Moravského; Almanach sněmu vévodství Slezského (od dra Navrátila); Mährens Männer; Urbánkův Věstník bibliografický; Spisovatelé kraje Táborského (od Zenkla); Almanach sněmu moravského z r. 1906; Die Reichsratsabgeordneten d. allgem. Wahlrechtes (Vid., 1907); Kürschners Deutscher Literatur-Kalender, Wer ist's? Unsere Zeitgenossen (Lip., 3. vyd. 1908); obzvlášť důkladné dílo angl. Who's Who; franc. Qui Ętes-Vous. Annuaire des Contemporains; Strossmayer Koledar 1907 a jiné. Dr. N.

Související hesla