Birger Jarl z Bjälbo

, švédský šlechtic z rodu Folkungovců; zakladatel královské dynastie. Od roku 1250 vládl jako regent („král beze jména", dux Sueciae) syna Valdemara. V roce 1255 založil Stockholm.

Ottův slovník naučný: Birger Jarl z Bjälbo

Birger Jarl I. (†1266), svat švéd. krále Ericha XI., z mocného rodu Folkungů; vládl vlastně nad celou zemí již za Ericha a po jeho smrti jako poručník svého nezletilého syna Valdemara, který byl r. 1250 zvolen za krále. Proto nazýván byl »králem beze jménæ a »dux Sueciae«. Vládl mocnou rukou ku prospěchu celé země, háje území proti nepřátelům zevnějším a staraje se o mír a pokoj v zemi, nešetře při tom ani svých příbuzných Folkungů, jež dal pro vzpouru většinou úkladně povražditi. Smlouvami s Hansou podporoval obchod a průmysl, rozšiřoval křesťanství a chránil vědy a umění. Největší zásluhu o Švédsko získal si roku 1255 založiv Štokholm. – Birger II. (1290 – 1321), vnuk předešl., vládl s počátku pod vedením Torkla Knudsona moudře a opatrně, ale po téhož odpravení za stálého sváru se svými bratry, s kterými roku 1310 musil se rozděliti o říši. Když pomstil se bratrům svým tím, že je r. 1317 dal v Nyköpingu zajmouti a ve vězení hladem umučiti, vzbouřil se proti němu lid a vyhnal ho ze země. Zemřel v Dánsku r. 1321.