Blamáž

, ostuda, hanba, zesměšnění.

Ottův slovník naučný: Blamáž

Blamage [blamáž] viz Blâme.

Blâme [blám], franc., cit anebo slovné jeho vyjádření, jímž zavrhujeme nějaký skutek, nebo nesouhlasíme s míněním, osobou nějakou; tedy: pokárání, důtka, výčitka, nesouhlas. Podobně slovo blamage [blamáž], v Německu vzniklé, ale ve Francii neužívané, které zhusta také značí tolik co ostuda. Blamovati někoho (nebo se) znamená někoho (nebo se) zneuctiti, přivésti v nedobrou pověst, také učiniti směšným (ve frančtině blámer pouze kárati); v horším smysle učinit někomu ostudu (ostudu si utržiti).